Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Gruzií zmítá hněv podvedených

Emil Souleimanov / Ed. 22. 2. 2016

Občané se nesmířili se zmanipulovanými výsledky voleb a pokračují v masových protestech. V neděli 2. listopadu se v malé kavkazské republice čítající pouhých 5,5 milionu obyvatel konaly parlamentní volby. Stejně jako v sousedním Ázerbájdžánu, kde po nedávných prezidentských volbách došlo k vážným střetům mezi příznivci opozice a vládními jednotkami, i v Gruzii vzedmulo zveřejnění předběžných volebních výsledků vlnu pohoršení. V hlavním městě Tbilisi a v oblastních centrech po celé zemi již týden na popud opozičních lídrů probíhají tisícové mítinky, do Tbilisi jsou staženy desetitisíce policistů a vojáků. Situace začíná být kritická.

Předběžné výsledky voleb

Situace se začala dramatizovat již po zveřejnění prvních předběžných volebních výsledků 4. listopadu. Předsedkyně ústřední volební komise Nana Devdariani totiž v televizním interview přiznala, že se podle předběžných informací vítězem parlamentních voleb stal opoziční blok Saakašvili – Národní hnutí: „Ať se vám to líbí, či ne, opoziční blok Saakašvili – Národní hnutí vyhrál parlamentní volby.“ Vzápětí však Devdariani své původní prohlášení popřela: „Vůbec jsem se nevyjadřovala o vítězi voleb, protože předběžné počítání hlasů ještě neskončilo.“ Následovalo zveřejnění prvních předběžných výsledků, které občany doslova šokovalo: provládní blok Pro novou Gruzii podle nich získal 25,3 %, na druhém místě bylo Národní hnutí s 24,4 % hlasů. A to přesto, že veškeré nevládní průzkumy veřejného mínění jednoznačně vykazovaly nejvyšší preference pro opoziční blok vedený bývalým ministrem justice nacionalistou Mikailem Saakašvilim. Řada mezinárodních organizací již vyjádřila znepokojení nad častými případy manipulace během voleb.

Jak je na tom Ševardnadze Občanská nespokojenost celý týden sílí, proti volebním manipulacím protestovali místní i mezinárodní pozorovatelé. Opoziční politici a demonstranti požadují mimo jiné zrušení volebních výsledků v některých oblastech a odstoupení prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. Ústřední volební komise se uchýlila ke kroku, který je na jižním Kavkaze poměrně běžný, totiž k odkladu: prohlásila, že definitivní výsledky voleb nevydá dřív než 20. listopadu, protože musí počkat na výsledky soudů, které budou řešit volební stížnosti. V čele Gruzie již deset let stojí letos pětasedmdesátiletý Eduard Ševardnadze, zkušený sovětský aparátčík a za Gorbačova vlivný ministr zahraničí. I když se mu po nástupu do úřadu podařilo stabilizovat poměry v zemi zmítané občanskou válkou a zabránil rozpadu Gruzie na etnické státečky, nedokázal zamezit sociálně-ekonomické stagnaci, jejíž konec je stále v nedohlednu. Ševardnadzeho situace je velmi obtížná hlavně ve světle budoucích prezidentských voleb, které se podle ústavy mají konat za necelý rok a půl. Druhý den po parlamentních volbách navíc došlo ke sjednocení „nevládních“ stran do jednotné fronty, jejímž společným jmenovatelem je obecná zášť vůči prezidentově osobnosti a politice. Tu sdílejí jak opoziční politici, tak – podle nejnovějších výzkumů veřejného mínění – většina gruzínských obyvatel. Je proto jasné, že z této situace nakonec vytěží politický kapitál opozice a v první řadě Saakašvili. Počítat se Ševardnadzeho rezignací je sice předčasné, ale konfrontace prezidentovi do karet rozhodně nehraje. Naopak – krev na ulicích by nejen otřásla zbylým Ševardnadzeho renomé a posílila Národní hnutí a nejsilnější opoziční strany, ale v extrémním případě by mohla přivodit i změnu režimu. Vláda se proto pokusí udělat, co může, aby ke srážkám nedošlo. Vítězství nacionalistů by ovšem bylo hrozbou pro multietnickou Gruzii, která v důsledku vojenských proher a zčásti i ruské intervence z počátku 90. let fakticky přišla o Abcházii a Jižní Osetii. Poměrně napjatá je situace i v jižní Gruzii, souvisle osídlené Armény, ale i Ázerbájdžánci. A Mikail Saakašvili již stačil pronést řadu nešťastných poznámek na adresu některých etnických menšin, o jejichž hlasy pak přišel. Je příznačné, že by Washington přes Saakašviliho prozápadní a proamerickou rétoriku preferoval v prezidentském křesle přece jen Ševardnadzeho. Gruzie je z geopolitického hlediska klíčová tranzitní země, jíž by podle amerických a tureckých plánů měl vést ropovod z obrovských nalezišť v Kaspickém moři do Evropy. Tomu se Rusko snaží zabránit. Vybudováním ropovodu, který by míjel ruské území, by Moskva přišla o mocenský nástroj k ovlivňování vývoje ve státech Kavkazu a Střední Asie. Destabilizace Gruzie (vnitropolitická či etnická) by se proto Rusku mohla hodit, neboť by šla proti americké strategii usilující redukovat ruský vliv v regionu. Na něco podobného zřejmě narážel šéf gruzínské rozvědky Avtandil Ioseliani, když varoval gruzínskou veřejnost: „…existují informace, že akce v Tbilisi jsou řízeny ze zahraničí.“

Tagy
Tagy
Evropa 2889
Postsovětský prostor 426
volby 1136
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz