Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Šlerka: Nikdy nebylo tolik kvalitního obsahu, jako je teď

Barbora Surá Barbora Surá / Ed. 26. 2. 2016
Šlerka: Nikdy nebylo tolik kvalitního obsahu, jako je teď
XXI. Pražský studentský summit – 3. přípravné setkání – host Josef Šlerka

Josef Šlerka navštívil přípravné setkání Pražského studentského summitu týkající se tématu informační války. Vedoucí katedry Nových médií na Filozofické fakultě UK vysvětlil, proč je důležité začít hovořit o informační válce už se žáky základních škol. Odborník na analýzu dat ze společnosti Socialbakers se svěřil nejen s tím, která sociální síť je pro něj klíčová, jak se to má s kvalitou obsahu, který filtrujeme každý den, ale i kdo všechno může nahlédnout do jeho facebookového soukromí.

Jaká sociální síť je vaše nejoblíbenější?

Ze všech mám pořád nejradši Twitter. Co se týče informací, tak mi přijde hodnotnější. Debata na něm se většinou vede kultivovaněji… když se tedy vede. Taky mi přijde i do určité míry demokratičtější. Twitter mám asi šest až sedm let, Instagram tak tři až čtyři roky. Já mám rád obrázky, takže mě taky baví.

Přidáváte na Facebook hodně informací ze svého soukromí a přitom je váš profil otevřený. Nemyslíte si, že například studenti mohou vidět až příliš?

Já mám téměř všechny své studenty za přátele na Facebooku. I kdybych měl ten profil zavřený, tak to stejně uvidí. Já nevěřím na to, že je nějaký rozdíl mezi soukromým a otevřeným profilem. Vždy vás někdo z vašich přátel může chtít poškodit, tedy udělat screenshot a poslat to dál. Spíš automaticky zvažuji, jestli je to něco, co chci, aby bylo veřejné. Přijde mi jako nesmysl mít soukromý profil a psát tam něco jiného, než co dávám na veřejnost. Za celý život jsem toto udělal snad dvakrát, když jsem chtěl něco vyzkoušet, jinak bych to nerozlišoval. To je nejlepší obrana.

Z pozice pedagoga, myslíte si, že sociální sítě pomáhají v obohacování poznání nebo je to spíš bariéra pro získávání informací, rozptýlení a z toho plynoucí roztěkanost?

Žádná technologie sama o sobě nic neřeší, ale přináší možnosti. Nožem můžete někoho pobodat a taky si můžete nařezat maso. Takže by se mohlo zdát, že je to neutrální nástroj, ale stále přináší možnost toho řezání. A se sociálními sítěmi je to docela podobně. Ta jednoduchá odpověď by byla, že můžou pomáhat, protože lidem umožňují lepší komunikaci, nabízí řešení, atd. Ta jejich negativní stránka je, že třeba studenti často opisují. Jeden student psal bakalářku o tom, jak studenti používají Snapchat k opisování. Vyfotí si výsledky testů a pak to pošlou kolegovi, protože to za pár sekund zmizí a kantor nic neuvidí. To jsem si pak říkal, že to je nádherné bondovské využití Snapchatu.

A ta složitější odpověď?

Ta míň triviální odpověď zní, že sociální sítě určitě přinášejí zkracování doby, za kterou informace putuje, a zároveň přináší výzvu k diskuzi. Myslím si, že právě to je na nich nejcennější. Přes všechny peripetie nakonec vedou lidi k tomu, že spolu diskutují víc než kdy předtím. Ono je jedno, jestli spolu komunikují skrz emotikony, které si posílají, nebo jakkoli jinak. Důležité je, že vůbec vstupují do interakce. Já mám pocit, že vaše generace píše mnohem víc, než psala ta moje nebo generace našich rodičů. Jste daleko víc psavá generace.

Otázkou ale je, jestli je to tak kvalitní, jako to bylo dřív?

Nikdy to nebylo tak kvalitní. Nevěřte tomu, že bylo někdy víc kvalitního obsahu. Ta distribuce ve společnosti je pořád stejná. Stále jsou lidi, kteří jsou extrémně literárně zdatní, ale samozřejmě i ti, kteří nejsou. V některých společnostech se to daří zlepšovat cílenou kultivací, například ve Francii, kde se víc dbá na styl. Ono je to ale spíš tím, že toho obsahu vidíte víc. Objem se zvětšuje, ale to procento zůstává pořád stejné. Máte možnost vidět víc „crapů“, které tady byly vždy, jen nebyly tak vidět.

Jaký dobrý skutek jste naposledy udělal?

Návštěva Summitu?

A jak jste to tady vnímal?

Já myslím, že je důležité začít se studenty o tématu informační války a propagandy mluvit právě na středních školách a možná už i na základkách. Tato období jsou totiž jedna z těch nejcitlivějších.

Kdo takto mluvil s Vámi?

Já jsem nastupoval do prvního ročníku na gympl v roce 1989, takže jsme ještě zažili takovou tu obrovskou tmu, přičemž najednou pak bylo všude plno barev. Vyrůstali jsme za publikační exploze. Díky předchozí výchově jsme nastupovali docela literárně zdatní, protože jsme četli předepsané kánony toho, co máme číst, a zároveň bylo velké povědomí o tom, co se číst nemá. Jakmile to po listopadu začalo všechno vycházet, tak jsme ty knížky hned hltali takovým eklektickým způsobem. Bondyho, Ladislava Klímu, Ferlinghettiho. “Hurá, že to může vycházet, dejte to sem!” Myslím, že my jsme to měli vlastně snadnější. To objevování bylo obrovské dobrodružství. Vy jste se narodili do prostoru, kdy je všechno na dosah, takže ono objevování má jiný charakter.

Co vás v poslední době překvapilo?

Nevím, jestli překvapilo, ale čím dál víc se mi líbí behaviorální ekonomie. Věci, jaké dělá Daniel Kahneman nebo Dan Ariely. Lidé, kteří se snaží ekonomické záležitosti počítat a snaží se dělat experimenty. Ty třeba ukazují, že člověk není vůbec tak racionální, jak si myslí. Ukazují, že věci, o kterých si myslíte, že máte pod kontrolou, nakonec nemáte. Lidská pýcha na rozum je strašně velká a je vlastně kontraproduktivní.

Objevujete dnes ještě vy sám něco?

Jó, to určitě! Do smrti má člověk pořád co objevovat a mě to baví.

Tagy
Tagy
vzdělávání 362
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama