Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Nešpor: „Základem úspěchu je přiměřená péče o sebe sama“

Michal Zikmund Michal Zikmund / Ed. 7. 2. 2016
Nešpor: „Základem úspěchu je přiměřená péče o sebe sama“

Článek vyšel v novinách Chronicle. Osobní rozvoj, který je každým rokem tématem jednoho přípravného setkání, jsme letos pojali z trochu větší šíře. MUDr. Karel Nešpor, CSc. působí jako primář oddělení závislostí v Psychiatrické nemocnici Bohnice, veřejnosti je ale zřejmě ještě známější jeho osvětová činnost na poli duševního zdraví. Již čtvrtstoletí učí Čechy meditovat, relaxovat a vyhýbat se patologickému chování. S dr. Nešporem jsme si povídali o tom, jak nahlížet na osobní rozvoj z odborného hlediska nebo o tom, jak si při vysoké pracovní zátěži uchovat duševní zdraví.

V současné době se velmi skloňuje sousloví „osobní rozvoj“, především v souvislosti s budováním kariéry. Jak si ale představujete zdravý osobní rozvoj vy jakožto odborník, který se specializuje na patologické jevy ve společnosti?

Člověk není mozek na kolečkách. Tělu bychom měli rozumět a chovat se k němu hezky. Přiměřená tělesná aktivita mírní úzkost, depresi, stres a ještě zlepšuje duševní výkonnost. Měli bychom si také sami sebe dobře uvědomovat a pěstovat pozitivní emoce. Výborná je např. meditace milující laskavosti (mettá), jóga nebo čchi-kung. Nahrávky relaxačních a meditačních technik najdete volně na mých webových stránkách (www.drnespor.eu).

Nakolik je vlastně v našich silách osobně se rozvíjet? Nejsme „otroky“ našich genových dispozic? Můžeme se naučit vlastnostem, jako zásadovost (integrita), pilnost, zdrženlivost, odvaha?

Genetická dispozice má význam, ale není často rozhodující. U návykových nemocí se dědí dispozice, ale ne závislost. Dětem závislých rodičů se doporučuje se vyhýbat alkoholu a drogám i v dospělosti. Pak jsou ve větším bezpečí než mnozí jiní, kteří nezdědili rizikovou dispozici.

Dalším trendem je hledání příčin osobních problémů a vůbec kořenů osobního „nastavení“ v útlém dětství. Je skutečně tak zásadní pro náš život? Opět, je výchova podstatnější, než biologický základ?

Zážitky z dětství jsou důležité. Známe ale příklady vynikajících lidí, jejichž dětství mělo k ideálu daleko. Otec Ludwika van Beethovena byl závislý na alkoholu, ale navzdory nelehkému dětství se z jeho syna stal hudební génius.

Když se bavíme o výchově, troufnul byste si říci, že se dnes výchova obecně vyznačuje nějakými charakteristikami? Co byste vy jako psychiatr doporučil (budoucím) rodičům?

Existují výzkumem podložené charakteristiky správné výchovy. Zájemci si mohou z mého webu zdarma stáhnout rukopis knihy „Alkohol, drogy a vaše děti“. Tedy jenom stručně.

Nejdůležitější je laskavost. Aby rodič trávil s dítětem dostatek času, ať už dobrými zájmy, domácími prácemi atd. Uměl s pochopením naslouchat a měl realistické nároky. Nechtěl od dětí to, co by přesahovalo jejich možnosti. Pomáhá také dobrý příklad rodičů a zdravý hodnotový systém.

Významná jsou ale i rozumná omezení. Aby rodiče důsledně prosazovali zdravá pravidla, jako zákaz alkoholu, drog, cigaret a hazardu. Nedovolovali dětem hrát počítačové hry nebo sledovat televizi dlouho do noci a na úkor povinností. Aby alkohol a návykové léky nebyly doma viditelné a dětem přístupné. U menších dětí jsou nebezpečné i roztoky obsahující alkohol (např. ústní vody), protože při požití hrozí u dětí otrava alkoholem.

Rodiče by také měli řešit problémy mezi sebou a nezatahovat do nich děti. Spolupracovat při výchově, i když jsou rozvedení. A měli by pomáhat dětem nacházet střízlivé zájmy a prostředí mimo rodinu. Přičemž k dobrým zájmům nepatří vrcholový sport, zejména ne fotbal. Ten rizika zvyšuje (úrazy, stres, doping, častý hazard i alkohol). Rodiče musí mít přehled o tom, jak děti tráví volný čas a s kým se stýkají. Chrání děti před zneužíváním a špatnými příklady.

Odvrácenou stránkou usilování o kariéru je workholismus. Setkáváte se s ním ve své praxi? Co ho způsobuje, jak mu předcházet? Jak se léčí?

Zde bych opět odkázal na obsáhlý materiál, který je též volně na mých stránkách. Zde zmíním pouze jednu jedinou zásadu. Kdo chce dosáhnout úspěchu, by měl do své životní strategie zahrnout přiměřenou péči o sebe. Tím se myslí pravidelné jídlo, přiměřeně spánku, dostatek vody (kofein i alkohol působí močopudně a vysušují), každodenní fyzická aktivita atd. Člověk, který se tím řídí, je zdravější, a zvýší se tak i jeho produktivita. Psychologové např. zjistili, že snídaně zvýší duševní výkonnost během celého dopoledne.

Řekl byste obecně, že dnes vystupují do popředí nějaká typická duševní onemocnění? Jinak řečeno, domníváte se, že je skladba pacientů v PN Bohnice výrazně jiná, než byla třeba před třiceti lety?

Pronikavě se zvýšil počet patologických hráčů i lidí závislých na nealkoholových drogách. Přibylo i závislých na alkoholu, i když ne v tak velké míře.

Tvrdí se někdy, že dnešní doba přímo podporuje určité osobnostní poruchy, jako je narcismus atp. Souhlasil byste s tím?

V porovnání s dobou před listopadem 1989 jsme svobodnější. Máme mnohem snazší přístup k informacím. Například v jednom americkém odborném časopise vyšel článek o příznivém vlivu čaje na mozek. Autory byli japonští lékaři. Poslal jsem jim e-mail se žádostí o kopii jejich práce. Za hodinu jsem měl před sebou článek z Japonska, který vyšel v USA. Větší svoboda znamená větší možnost se rozhodnout pro to, co je dobré, ale i nedobré.

Jak budovat kariéru a nezbláznit se? Jak se odreagovat? Jak poznat, že už toho je příliš?

První, co je třeba zdůraznit, je střízlivost v širším i užším slova smyslu. Alkohol, drogy i hazard stres nemírní, ale zvyšují. Zhoršují schopnost uvědomování. Připomíná to pilota, jemuž přístroje ukazují nepříznivé informace. Vezme neprůhlednou pásku a palubní desku zalepí. To jeho situaci nezlepší. Existují mnohem lepší možnosti. Ty jsem ve své knize „Sebeovládání“ rozdělil do následujících skupin:

  1.  Omezit vliv zevních stresujících podnětů, např. těch, které přicházejí z médií.
  2.  Omezit vliv nepříznivých vnitřních stresujících podnětů (spánková deprivace, dehydratace, nedostatek pohybu atd.).
  3.  Pracovat s motivací, tj. např. si uvědomit rizika nadměrného stresu a výhody rozumného životního stylu.
  4.  Využívat postupy navozující relaxaci. Sem patří fyzická aktivita, relaxační a meditační techniky, klidné dýchání do dolních částí plic s prodlouženým výdechem atd.
  5.  Postupy založené na racionální úvaze. Sem patří např. to, že se s někým poradíme nebo odložíme určité rozhodnutí na dobu, kdy budeme klidnější
  6.  Kromě toho existují postupy, které mohou být užitečné individuálně, jako různé formy duchovního života, péče o zvířata a další zdravé záliby.
Tagy
Tagy
21. ročník Pražského studentského summitu 127
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz