Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Proč nebyl Krym Chruščovovým darem

Michal Lebduška Michal Lebduška / Ed. 3. 4. 2017
Proč nebyl Krym Chruščovovým darem
foto ČTK

Michal Lebduška publikoval článek na české verzi webu StopFake.

8. září se na serveru Parlamentní listy objevil v reakci na dotaz čtenáře komentář prezidenta Miloše Zemana týkající se ruské anexe Krymu, který byl tentýž den citován v jednom z článků na tomtéž serveru. Prezident zde sice uznal, že anexí Krymu „byly porušeny dohody, které zajišťovaly územní integritu Ukrajiny“, ale zároveň k tomu dodal, že „Chruščov udělal neodpustitelnou hloupost a dnes už světoví politici uznávají, že Krym nelze vrátit zpátky Ukrajině“.

Informace o tomto Zemanově výroku se objevila na zpravodajském serveru The New York Times a všimly si ho i ukrajinské zpravodajské servery jako je Ukrajinska Pravda, Unian, Dzerkalo tyžňa, espreso.tv nebo například ukrajinská verze BBC.

Zemanův výrok opakuje neustále omílanou frázi o tom, že předání Krymu Ukrajině v roce 1954 měl být údajně „dar“ Nikity Chruščova a de facto navazuje na v Rusku často zmiňovanou tezi o tom, že tento krok byl nelegální (viz např. The Moscow Times).

Nikita Chruščov přitom v roce 1954 bojoval o vedoucí pozici v SSSR s Georgijem Malenkovem a obecně se po smrti Stalina už nikdy nekoncentrovalo tolik moci v rukou jednoho člověka. Chruščov tedy v roce 1954 nebyl v pozici, kdy by sám mohl „darovat“ Krym Ukrajině, a to i přesto, že iniciativa zřejmě skutečně vzešla od něho. Předání Krymské oblasti Ukrajině bylo provedeno v souladu s tehdejší sovětskou ústavou a schválilo ho prezídium Nejvyššího Sovětu SSSR, RSFSR i Ukrajinské SSR. Zasedání prezídia Nejvyššího Sovětu SSSR, na kterém bylo o předání rozhodnuto, předsedal G. Malenkov a příslušný zákon podepsal Kliment Vorošilov.

Příslušnost Krymu a Sevastopolu k Ukrajině byla potvrzena sovětskou ústavou z roku 1977 a Rusko jednoznačně uznalo hranice Ukrajiny i s Krymem mimo jiné v Bělověžské dohodě z roku 1991, Budapešťském memorandu z roku 1994 nebo například Smlouvě o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskou federací a Ukrajinou z roku 1997.

„Hloupost“ tohoto rozhodnutí jednoznačně vyvrací obraz situace na Krymu po jeho anexi. Již v zákoně o předání Krymu Ukrajině z roku 1954 jsou oficiálně jakožto důvod tohoto aktu zmíněny úzké hospodářské a kulturní vazby mezi Krymem a Ukrajinou a také jejich geografická blízkost. Pouze přes Ukrajinu vede na Krym přímé železniční a silniční spojení. Po uzavření severokrymského kanálu, který přivádí vodu z Dněpru, se Krym potýká s nedostatkem vody a po narušení elektrického vedení na konci roku 2015 měl také problémy s dodávkami elektřiny. Z tohoto hlediska tedy bylo předání Krymu Ukrajině zcela racionálním krokem.

Původní vydání: Proč nebyl Krym Chruščovovým darem

Přejít
Tagy
Tagy
Postsovětský prostor 426
Rusko 971
Ukrajina 824
factchecking 37
propaganda 70
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama