Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Změní se maďarský Visegrád na polský?

Vít Dostál Vít Dostál / Ed. 22. 1. 2020
Změní se maďarský Visegrád na polský?
foto HTTPS://WWW.FLICKR.COM/PHOTOS/57277449@N07/5333449743

Předchozí čtyři roky vlády polské strany Právo a spravedlnost přinesly pramálo její aktivity ve Visegrádské skupině, které se svým narativem dominovalo Maďarsko. Přesto polské postoje přispěly k nabobtnání rozkolu mezi západem a východem v EU. Je to ale právě Varšava, která může přijít s pragmatičtější agendou pro visegrádskou čtyřku, a dostat ji tak ze slepé uličky migračních otázek. Vzhledem k tomu, že po říjnových parlamentních volbách zůstává u moci Právo a spravedlnost, lze ovšem v polské středoevropské politice očekávat spíše kontinuitu.

Visegrádská skupina (V4) má dnes v Evropské unii nálepku nesolidárního toxického uskupení, které nedokáže nabízet v krizových situacích společná evropská řešení. Může za to především její postoj vůči uprchlické krizi v roce 2015. K posílení negativní image visegrádské čtyřky pak následně přispěla i eskalace problémů s dodržováním zásad právního státu v Polsku, které v tomto ohledu navázalo na Maďarsko. 

Na rozdíl od potíží s nezávislostí justice, které představitelé Visegrádské skupiny buď přímo odmítají, nebo alespoň bagatelizují, se reakce na uprchlickou krizi stala úhelným kamenem V4 nejen pro vnější pozorovatele, ale i pro české, maďarské, polské a slovenské politiky. Odmítání relokačních kvót pro žadatele o azyl pak řada zástupců V4 vnímá jako její největší úspěch na unijním politickém kolbišti. Spor se zeměmi ochotnými uprchlíky přijmout se však v rámci EU vystupňoval a přerostl do širšího rozkolu mezi západní a východní částí EU, kdy se Visegrádská skupina pasovala do pozice mluvčích východu. Tato přetrvávající roztržka má sice politickou povahu, ale její obsah je zejména kulturní.

Polsko hrálo v procesu přetváření image Visegrádské skupiny podstatnou, nicméně nikoli klíčovou úlohu. Končící koaliční vláda Občanské platformy a Polské lidové strany s dočasným rozdělováním uprchlíků souhlasila. Ačkoli k rozhodujícímu hlasování na unijním poli v září 2015 došlo jen několik týdnů před polskými parlamentními volbami, nestalo se z migrace jejich hlavní téma. Vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) sice následně polský postoj změnila a zastavila i dočasné přijímání běženců, z migrace se však nad Vislou nestala ústřední domácí ani zahraničněpolitická otázka.

V tomto se polská realita lišila od situace v Česku, Maďarsku nebo na Slovensku, kde se strašení uprchlíky stalo hlasitým mainstreamem a dominantním kánonem předvolebních kampaní. Je ale třeba doplnit, že migrační problematiku v Polsku zastínilo jiné důležité téma, a sice ohrožení právního státu.

Hodnoty a zájmy

Polsko ovšem sehrálo nezanedbatelnou roli při větvení výše uvedeného rozkolu mezi západem a východem EU do kulturní roviny. Podle ideologie Práva a spravedlnosti jsou západoevropské společnosti zcela odlišné od té polské, či šířeji od společností středoevropských. Západoevropané jsou z tohoto hlediska posedlí multikulturalismem, sekularismem, právy žen a LGBT osob a glorifikací minorit, zatímco Poláci, případně „Visegráďané“ dbají na konzervativní hodnoty. Země západní Evropy pak dle PiS usilují o rozšíření „své ideologie“ v celé EU, k čemuž využívají unijní instituce. Visegrádská skupina je pak v očích Práva a spravedlnosti jednou z hrází proti tomuto „levicovému útlaku“ a „sociálnímu inženýrství“. Vnímání V4 jako entity ochraňující primárně naše hodnoty, nikoli jen zájmy (například v otázce přijímání uprchlíků), má silný ohlas zejména v Polsku a v Maďarsku a rozšiřuje se do dalších zemí.

Přes tento solidní ideologický základ však nelze říci, že by se polská vláda pod vedením Beaty Szydło vrhla po svém nástupu na visegrádskou spolupráci a učinila z ní prioritu své středoevropské politiky. Polsko bližší spolupráci mezi kvartetem zemí vždy podporovalo a PiS do ní vneslo jen jiné tóny. Od roku 2015 se navíc visegrádský formát mohl zdát viditelnější nejen díky nárůstu svého významu během uprchlické krize, ale i vzhledem ke skutečnosti, že se polská vláda nemohla pochlubit skvělými vztahy s řadou jiných tradičních partnerů. Visegrádský rozměr polské zahraniční politiky ovšem postrádal výsledky. Od července 2016 do června 2017 Polsko V4 předsedalo. Nevynikalo však zásadními novými iniciativami nebo přemírou aktivity, kterou následně předvedlo megalomanské maďarské předsednictví.

Nelze však říci, že by Polsko nemělo o středoevropský prostor zájem. Vnímalo ho ale vždy šířeji než jako pouze Visegrádskou skupinu. Toto velkorysejší uchopení regionu se odzrcadlilo ve vzniku Iniciativy tří moří nebo ve spuštění spolupráce zemí východního křídla NATO – takzvané Bukurešťské devítky. Založení a rozvoj daných formátů si vyžádaly značnou diplomatickou aktivitu a pro polského prezidenta Andrzeje Dudu i premiéra Mateusze Morawieckého, který v čele vlády vystřídal Beatu Szydło, se jedná o jedny z vlajkových projektů v oblasti zahraniční politiky. Zároveň nejde o reaktivní činnosti, které polské zahraniční politice v posledních letech dominovaly a vyčerpávaly ji jako například spor s Evropskou komisí kvůli zhoršení kvality právního státu nebo roztržka s Izraelem kvůli polské novele zákona, která mimo jiné sankcionovala vinění Poláků ze zločinů na židovském obyvatelstvu během druhé světové války.

Ve Visegrádské skupině jednoznačně převzalo iniciativu Maďarsko, které nejdříve u Polska a po volbách v roce 2017 i u čelných představitelů České republiky nabylo značné důvěry v to, že ví, kam má středoevropský prostor směrovat a jak se v rámci EU prosazovat. Domácí politická dominance premiéra Viktora Orbána a jím chytře rozehraná partie s evropskými institucemi hrály v této fascinaci Budapeští zásadní roli. 

Polská naděje pro V4

Říjnové parlamentní volby nepřinesly velké změny na politické scéně nad Vislou, a kontinuita tak bude převládat i v polské středoevropské politice. Uvnitř Visegrádské skupiny bude Polsko udržovat status quo a zároveň usilovat o rozvoj Iniciativy tří moří i bukurešťského formátu. Pro další vývoj V4 a roli, kterou by v něm mohla Varšava sehrát, jsou ale důležité vnější okolnosti. Nezdá se, že by nová Evropská komise Ursuly von der Leyenové chtěla znovu navrhnout povinné přerozdělování žadatelů o azyl. Toto třaskavé téma tak z nejvyšší unijní agendy spíše vymizí. Stejně tak Evropská komise těžko dále posune řízení vůči Polsku ohledně narušení právního státu. Věc mají nyní na stole členské státy, které se podle všech náznaků příliš nemají k tomu, aby Polsko soudily.

Na druhou stranu musí členské státy v příštím roce přijmout víceletý finanční rámec EU nebo rozhodnout o způsobu přechodu k uhlíkové neutralitě a zejména o rozdělení nákladů tohoto procesu mezi všechny zúčastněné. Právě tato dvě témata budou pro Varšavu v příštích měsících v  unijní politice klíčová. Vyčlenění samostatného ministerstva pro klimatické otázky a oddělení evropských záležitostí od Ministerstva zahraničních věcí ve druhé vládě Mateusze Morawieckého naznačují, že i v domácí politické debatě jim bude věnována patřičná pozornost. Zbývající země V4 pak pro tato témata představují přirozeného partnera. Na obou klíčových otázkách navíc musí panovat shoda v celé EU a pro prosazení svých zájmů potřebují Polsko i celá visegrádská čtyřka najít účinnější strategii, než byl hysterický odpor vůči přerozdělování běženců. Pokud se to Polsku podaří a sebere Maďarsku část iniciativy, bude to dobře nejen pro něj, ale pro celou Visegrádskou skupinu. A nikdo jiný než Varšava dnes není schopný Visegrád „odmaďarštit“.

Vznik článku byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů veřejné diplomacie v oblasti zahraniční politiky ČR a mezinárodních vztahů.

Původní vydání: Změní se maďarský Visegrád na polský?

Přejít
Tagy
Tagy
Maďarsko 166
Polsko 674
Visegrádská skupina 434
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz