Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Čína není supervelmoc, chybějí jí kvalita a inovace

AMO AMO / Ed. 14. 1. 2016

Profesor David Shambaugh zavítal na pozvání AMO do Prahy.

Rostoucí ekonomická síla Číny není pro Západ důvodem k obavám, říká americký profesor David Shambaugh, jeden z nejuznávanějších západních expertů na říši středu. Radí americké vládě, Microsoftu či Deutsche Bank a říká, že „Čína je sama sobě největším nepřítelem“.

Profesor David Shambaugh z Univerzity George Washingtona je přesvědčen, že Američané a Evropané nemusejí mít obavy, že by Čína opanovala globální obchod a vnucovala mu svá pravidla. A to přesto, že pokračuje v růstu, který proměnil parametry světové ekonomiky. Profesor Shambaugh přijel na pozvání Asociace pro mezinárodní otázky do Prahy představit svou nejnovější knihu s názvem „China Goes Global: The Partial Power“. A týdeníku Ekonom při té příležitosti v exkluzivním rozhovoru říká: „Podhodnocený jüan je největším problémem pro země, jako je Brazílie, která si na to stěžuje mnohem více než USA. Rozvíjející se země to postihuje daleko víc než rozvinuté.“

* Ve své poslední knize říkáte, že přestože Čína působí „globálně“, zůstává jen „částečnou“ velmocí. Proč?

Znamená to, že Čína není skutečnou velmocí, natož pak supervelmocí. Základním poselstvím knihy, která jinak pokrývá mnoho různých témat, je, že Čína se ani zdaleka neblíží síle Spojených států coby globální velmoci. Čína je silná velmoc střední váhy. Samozřejmě že je silnější a má větší kapacitu než Británie, Francie, Austrálie, Japonsko nebo Brazílie. Přesto je ale Čína stále velmi vzdálená tomu, aby se z ní stala komplexní supervelmoc.

* Mimochodem, za jedinou světovou supervelmoc považujete Spojené státy?

Ano.

* Píšete, že Čína ve světě působí spíše „do šířky“ než „do hloubky“. Co přesně tím myslíte?

Když hovořím o „širokém“ čínském působení, myslím tím geografické rozšíření. Čína je přítomna na všech kontinentech, a dokonce i ve vesmíru. Jsem ale přesvědčen, že toto působení nemá hloubku, čímž myslím vliv. Velmoci ovlivňují ostatní. Přimějí jiné země dělat, co po nich chtějí. Čína v tomto duchu vliv neuplatňuje, alespoň zatím. Jsou ale samozřejmě oblasti, ve kterých je globální ekonomickou velmocí. Je to například poptávka po luxusním zboží, Čína vlastně zachránila mezinárodní obchod s luxusním zbožím. Je to i turismus. A je to také počítačové pirátství, Čína je globální lídr v hackerství. V mnoha dalších oblastech ale podle mne ještě není světovým lídrem.

* Má Čína ambici stát se onou ovlivňující supervelmocí?

Číňané jako takoví ano. Mnoho čínských občanů to od své země očekává. Nejsem si ale jist, že o to usiluje i čínské vedení.

* Co by Čína musela udělat, aby přestala být onou „částečnou“ velmocí a stala se skutečnou rozhodující supervelmocí?

Dvě věci. Shromáždit prostředky, a pak je použít pro nějaký specifický účel. Profesor Joseph Nye (americký politolog a teoretik mezinárodních vztahů – pozn. red.) říká, že uplatnit moc znamená využít prostředky k ovlivnění někoho jiného. Takže pokud stát má zdroje, ale nevyužívá je, tak není velmocí.

* Neovlivňuje ale už nyní Čína světovou ekonomiku?

Když se podíváme na hospodářství, vidíme, že Čína je největší obchodní silou na světě, je druhou největší ekonomikou světa měřeno HDP celé země, ale 93 procent čínského obchodu představuje export výrobků. Čína není žádným významným vývozcem služeb, včetně finančních. Neinovuje, nevytváří špičkové technologie a vynálezy. Čínští intelektuálové nejsou těmi, kteří prozkoumávají hranice vědění, a to platí téměř pro všechny oblasti. Platí to v medicíně, technických oborech, humanitních vědách. Kolik Nobelových cen získali čínští akademici? Ani jednu! I když se podíváme na zahraniční investice, tak je Čína až na pátém místě, loni to bylo 60 miliard dolarů, což je asi pětina toho, co investovaly Spojené státy. ČÍNA NENÍ TAK LEVNÁ

* Je Čína ještě stále příslovečnou „dílnou světa“, nebo už náklady na výrobu v této zemi stouply natolik, že se investoři stěhují jinam?

Stále ještě je dílnou světa, což mimochodem podporuje můj argument, že jde o montovnu jednodušších a lacinějších výrobků, spoustu z nich si kupujeme vy i já každý den. Ale je pravda, že cena produkce a cena práce v Číně roste v posledních šesti, sedmi letech. Mnoho firem proto začíná diverzifikovat produkci. Říkají tomu „Strategie Čína plus“, což znamená, že Čínu neopouštějí, zároveň ale zakládají továrny ve Vietnamu, Indonésii nebo Mexiku. Čína není tak levná, jako byla dříve.

* Bývalý australský premiér Kevin Rudd před časem řekl, že Čína bude nepochybně dominovat světovému obchodnímu řádu. Souhlasíte s tím?

Řekl bych, že bývalý premiér Rudd se nachází na optimistickém kraji spektra názorů na Čínu. Pan Rudd je jistě odborníkem na Čínu, mluví čínsky, s touto předpovědí ale nesouhlasím. Musíme nejprve definovat, co znamená „dominovat“. Podle mne by to znamenalo být kreativní. Až bude Čína lídrem ve vynálezech a stanovovat standardy kvality, tak to bude jiné. Co se týká kvantity, tak možná už dnes můžeme říci, že Čína dominuje světovému obchodu. Je ale rozdíl mezi kvantitou a kvalitou, a v té Čína zdaleka nedosahuje špičky.

* Kvalitou myslíte také inovace?

Přesně tak. Česko inovuje více než Čína.

* Jaké vlastně jsou čínské zájmy ve světovém obchodě? Co Čína přesně chce?

Profit. Vydělávat peníze. Obchodování je v čínské DNA. Je to podnikatelská kultura. Chtějí vydělat peníze, a když je mají, tak je střádají. Čínští občané mají největší úspory na světě. Peníze znovu neinvestují například do inovací. Pokud se ale chcete posunout v řetězci přidané hodnoty, musíte investovat. Tím nechci říci, že by se v některých oblastech nemohla Čína v tomto řetězci posunout, například v elektrotechnice už se tak i stalo. Celkově ale nemyslím, že by Čína určovala tempo a styl světového obchodu.

* Čína tedy chce spíše využívat světové trhy než je měnit?

Číňané jsou velmi schopní ve využívání globálních trhů, dělají to posledních 20, 30 let. Čína by jistě chtěla změnit některé instituce jako například Mezinárodní měnový fond nebo Světovou banku. Má pocit, že vedení těchto institucí je příliš nakloněno západním mocnostem, a myslí si, že by společně s dalšími rozvíjejícími se ekonomikami měla mít větší zastoupení v managementu. NEOKOLONIÁLNÍ ČÍNA

* Čína spotřebovává ročně téměř stejné množství uhlí (3,8 miliardy tun) jako zbytek světa dohromady (4,3 miliard tun). Tento údaj ilustruje čínskou spotřebu zdrojů. Bude jich Čína potřebovat ještě více, nebo už poptávka dosáhla vrcholu?

Čína je největším konzumentem energetických surovin a její spotřeba jistě ještě poroste. Čína dováží zhruba 70 procent těchto surovin, většinu z dovozu představuje ropa. Má největší světové zásoby uhlí, ale paradoxně uhlí také dováží. Zároveň je třeba říci, že čínská spotřeba a produkce energetických surovin není příliš čistá, Čína je velkým znečišťovatelem, je to druhý největší producent emisí skleníkových plynů po USA. A nejde jen o znečišťování vzduchu, ale také vody, včetně spodních vod.

* Co se týká zajištění zdrojů: dá se říci, že se Čína dívá například na Afriku jako na zdroj surovin?

Naprosto. To je podstata čínského působení v Africe nebo Latinské Americe, ale také některých oblastech jihovýchodní Asie. Čínský přístup je v zásadě merkantilistický, motivovaný zájmem o suroviny. V důsledku toho v rozvojových zemích stoupá pocit, že Čína se chová jako neokoloniální mocnost. Více než 90 procent peněz, které Čína investuje v zámoří, putuje do zajištění surovin. Čínské společnosti skupují všechny možné doly, ale třeba také lesy, přičemž přicházejí s vyšší nabídkou než jiné firmy. Takhle se dostaly například ke zhruba 25 procentům ropné produkce v Angole.

* Postupují čínské společnosti v Africe či Latinské Americe zásadně jinak než západní firmy?

Myslím, že ano. Západní společnosti se dnes chovají mnohem více podle zásad dobré správy, zásad nejlepší praxe a kultury dodržující lidská práva. Dříve to tak určitě nebylo, ale v posledních 25 letech se zvýšily standardy. Západní firmy musejí respektovat, že akcionáři nechtějí vykořisťovat jiné země. Čínské společnosti se o lidská práva nestarají. Znásilňují zemi a v mnoha případech vykořisťují zahraniční dělníky.

* Dává čínským firmám opravdu velkou výhodu, že se nestarají o lidská práva a další principy?

Jistě, mnoho afrických států dává přednost čínskému přístupu. Číňané se neptají na to, jak se zlepšila lidská práva nebo veřejná správa v zemi. Každopádně Číňané nejednají v souladu se standardy Světové banky. Čína také například není členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), takže nemusí dodržovat pravidla této instituce.

* Měl by se, i v tomto kontextu, Západ obávat rostoucího čínského vlivu?

Ne, to si nemyslím. Západ nemá důvod bát se Číny. Čína je sama sobě nejhorším nepřítelem. Čína je soutěživá a některé čínské firmy začnou být nepochybně konkurenceschopné. Co se ale týká strachu z Číny, jsem přesvědčen, že je v něm hodně přehánění, které se neopírá o realitu.

* Není důvodem k obavám fakt, že Čína potřebuje stále více zdrojů a obstarává si je i nevybíravým způsobem? S nadsázkou řečeno, že Západ nebude mít kde získávat suroviny?

Ne, to není pravda. Za prvé, na světě není žádný nedostatek zdrojů. Za druhé, není žádný důkaz pro to, že Čína by chtěla uchvátit veškeré zdroje. Výjimkou jsou některé vzácné kovy, ty ale mají Číňané na svém území a mají nad nimi monopol už nyní. Koneckonců, světový trh se surovinami je prostě trh. To, čeho by se měl svět mnohem více obávat, je úroveň znečišťování životního prostředí v Číně.

* Jak by se měl Západ na Čínu dívat? Jako na konkurenta, nebo partnera?

Od obojího něco.

* Jak velkou zbraní je v dnešní době kurz čínské měny jüanu, který je podle kritiků podhodnocený a dává tím Číně nefér výhodu?

Už to tak významné není. Za poslední zhruba tři a půl roku se čínská měna zhodnotila o více než 25 procent. Byla podhodnocená a znamenalo to výhodu pro čínský export. To pořád platí, ale zdaleka ne v té míře jako před pěti lety. To neznamená, že by čínská vláda nepodporovala vývoz jinými prostředky, to dělá.

* Pro koho je podhodnocená čínská měna největší problém? Pro Spojené státy?

Mnohem více pro země, jako je Brazílie, která si na to stěžuje mnohem více než USA. Rozvíjející se země to postihuje daleko víc než rozvinuté.

* Zatímco ekonomická síla Číny roste významným způsobem, její vojenská síla stále daleko zaostává za Spojenými státy. Bude se ji Čína snažit posílit, aby si zajistila větší vliv ve světě?

To je další oblast, ve které je Čína částečnou mocností. V posledních 20, 30 letech prošla čínská armáda modernizací a dosáhla velkého pokroku. Čína má druhý největší rozpočet na obranu na světě, druhé největší námořnictvo. Mají tři prostředky, jak zasáhnout globálně: balistické rakety, vesmírný program a kybernetiku. Já bych ale opět řekl, že to jsou pouze ty tři prostředky. Čína vystupuje jako vojenská mocnost jen v asijském regionu, a to ještě omezeným způsobem. Mohou zasahovat jen asi 300 námořních mil od svého pobřeží. Pochyboval bych o tom, že Čína dokáže vést vojenskou kampaň mimo své území déle než týden. S USA, Ruskem nebo NATO se čínská vojenská síla nedá srovnávat. Nemají žádnou vojenskou základnu mimo své území, nemají žádné spojence a nejsou členy žádné aliance.

* Změní se nějak chování Číny na mezinárodním poli, až se moci ujme nový vůdce Si Ťin-pching?

Může se změnit k lepšímu i k horšímu. Co se týká zahraniční politiky, tak neočekávám žádné obrovské změny. Existuje ale silný tlak od čínských občanů, aby si vláda počínala aktivněji na mezinárodní scéně. Čínští občané mají pocit, že vláda byla příliš pasivní a slabá v jednání se sousedy a především se Spojenými státy. Spíše bych tedy očekával, že nové vedení bude asertivnější a kompetitivnější.

* V posledních desetiletích se jazykem světového obchodu stala angličtina. Může se tato věc změnit s rostoucím ekonomickým významem Číny? Měli by se globální investoři učit čínsky?

Čínština bude důležitější, ale nestane se z ní lingua franca světového obchodu. Je dobré znát oba jazyky: angličtinu i čínštinu. Když chcete podnikat přímo v Číně, je lepší čínsky umět. Investoři si mohou samozřejmě najmout překladatele, nepochybně ale pomáhá, když se naučí čínsky, je to i známka jisté kulturní citlivosti. Naučit se čínsky ale trvá dost dlouho.

 

Autor: Jan Bumba

Původní vydání: Čína není supervelmoc, chybějí jí kvalita a inovace

Přejít
Tagy
Tagy
Asie 583
ekonomika 853
Čína 713
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz