Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Tibetský prapor nad českým politickým bojištěm

Vít Borčany Vít Borčany / Ed. 20. 10. 2016
Tibetský prapor nad českým politickým bojištěm
foto ČTK
  • Údajný spor o směřování zahraniční politiky podporující dojem rozděleného národa ve skutečnosti slouží některým politikům.
  • Přikloněním se na jednu či druhou stranu chtějí všichni vytěžit politické body – od Miroslava Kalouska až po Andreje Babiše.
  • Hodnotový rozměr se ale začal z české zahraniční politiky pomalu vytrácet již před mnoha lety a vinit z něj pouze prezidenta Zemana či současné vrcholné politiky ČSSD je velmi krátkozraké.

Po úterním poníženém prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, distancujících se od schůzky ministra kultury Hermana s nejvyšším tibetským duchovním vůdcem, nabraly vzedmuté emoce na síle a nad Českem zavlály tibetské vlajky. Znovuožil tak souboj politiků zarámovaný jako střet zastánců lidských práv a demokracie a ohýbačů zad před čínským autoritativním režimem.

Jednotlivým postojům však nelze přikládat přílišný význam. Jedná se totiž spíše o zástěrku jiných politických cílů.

Pro část české společnosti tibetská vlajka představuje výrazný symbol a definici české pozice ve světě. Politici ale využívají dalajlamu a Tibet jako součást vlastního politického boje, jež vede k prohlubování propasti mezi dvěma domnělými tábory – liberální elitou větších měst (prezidentem nazývanou „pražskou kavárnou“) a zbytkem společnosti. Odpůrci prezidenta Miloše Zemana bijí na poplach, protože podobným poklonkováním Číně přicházíme o svou tvář. Hrad považuje Tibet za politický kýč a protistranu viní z poškozování českých ekonomických zájmů.

Uvědomme si ale, že údajný spor o směřování zahraniční politiky podporující dojem rozděleného národa ve skutečnosti slouží některým politikům. Přikloněním se na jednu či druhou stranu chtějí všichni vytěžit politické body – od Miroslava Kalouska až po Andreje Babiše, kteří se výjimečně postavili na stejnou stranu barikád. Bylo by báječné, kdyby na jeho pozadí došlo k probuzení zájmu o zahraniční politiku a její lidskoprávní rozměr, ale minulé zkušenosti naznačují, že to dopadne jako vždy.

Hodnotový rozměr se začal z české zahraniční politiky pomalu vytrácet již před mnoha lety a vinit z něj pouze prezidenta Zemana či současné vrcholné politiky ČSSD je velmi krátkozraké. Spory o primátu lidskoprávní politiky či ekonomických zájmů se projevily už v éře Topolánkovy vlády. Preferenci byznysu na úkor lidských práv pak naplno deklaroval premiér Petr Nečas. Bojovníci za lidská práva v obou vládách přihlíželi jejich postupné demontáži, tu s menším či větším brbláním. Jakmile ale povolíte stavidla, i velký rybník se časem vypustí, obzvlášť když se jej budete snažit ucpat slámou jen jednou za rok.

Výsledek současné bitvy generálů stojících v čele dvou táborů je předem jasný. Jakmile budou za pár dní staženy vlajky ze stožárů, skončí pokřikování a urážení se v médiích a vinění se z bezhodnotovosti a pravdoláskařství, česká politika se vrátí zase do normálu. Licoměrní bojovníci za lidská práva z politických stran pak budou nadále vesele ignorovat zahraničněpolitickou debatu. Prezident si promne ruce, spokojeně si odfrkne za humbukem, kterým znovu rozdělil společnost, a bude dál pomáhat svým přátelům rozvíjet byznysové zájmy v Číně. Desátého března znovu na zteč!

Původní vydání: Tibetský prapor nad českým politickým bojištěm

Přejít
Tagy
Tagy
lidská práva 292
Česká republika 2224
Čína 621
česká zahraniční politika 950
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz