Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Rusko

Lyudmyla Tysyachna Lyudmyla Tysyachna / Ed. 25. 5. 2017
Rusko
foto BUSINESSINSIDER.COM

Úsilí:                            4

Výsledky:                    3-

Normativní aspekt:    4

Výsledná známka:    4+

 

Přestože se česká vláda ve vztahu k Rusku konzistentně držela společné evropské pozice postavené na východiscích minského mírového procesu a na něj navázaných ekonomických sankcích, svůj postoj přesvědčivě nedokládala a veřejně příliš neobhajovala. Prezident Miloš Zeman a někteří další vysoce postavení představitelé z řad opozice i vládních politických stran napadali sankční mechanismy zavedené EU v odpovědi na ruskou okupaci Krymu a podporu tzv. separatistů na východní Ukrajině. Prosazováním přívětivějšího přístupu vůči Rusku podkopávali oficiální linii a přispívali k nečitelnosti zahraniční politiky. Jedinou výraznější známkou snahy o proaktivní přístup bylo rozhodnutí o zřízení Centra proti terorismu a hybridním hrozbám v reakci na ruskou dezinformační kampaň.

Vztahy mezi Západem a Ruskem zůstaly velmi napjaté. Důvodem bylo nejen pokračující ruské zasahování do vnitřních poměrů na Ukrajině, ale také vyostřující se konflikt v Sýrii, ve kterém se ruská armáda po celý rok intenzivně angažovala. Česká zahraniční politika byla v přístupu k Rusku i v uplynulém roce rozporuplná a nejednotná.

Na oficiální úrovni byla ČR ve své podpoře unijního sankčního mechanismu celý loňský rok konzistentní a neodchylovala se od celoevropského konsenzu. Na domácí půdě však vláda nedokázala svou pozici vždy přesvědčivě obhájit, ani se vůči destruktivním krokům ze strany prezidenta a opozičních i vládních poslanců jednoznačně vymezit. Namísto zdůrazňování bezpečnostního argumentu, který byl motivem pro zavedení sankcí, vyzdvihovali vládní představitelé potřebu předejít možným ekonomickým ztrátám pro ČR. Tím sami otevírali prostor pro napadání sankčního mechanismu.

Podstatnou měrou se o nečitelnost pozice ČR zasadil prezident Zeman. Zveličováním negativních dopadů sankcí na českou ekonomiku, ospravedlňováním anexe Krymu či vřelými kontakty s ruskými politiky a diplomaty prezident opakovaně podrýval vládní linii. Nevhodné byly vzhledem k ruskému počínání v Sýrii i výzvy ke spojení sil Západu a Ruska v boji proti mezinárodnímu terorismu. Podobnou pozici zaujal i předseda Senátu Milan Štěch, který opakovaně a na základě zavádějících ekonomických ukazatelů zpochybňoval (například v dopise německé kancléřce) účinnost unijního sankčního mechanismu.

Licoměrnost vládního postoje v otázce sankcí dokládá i skutečnost, že navzdory pokračující ruské agresivní politice představoval hospodářský rozměr i v roce 2016 hlavní těžiště bilaterálních vztahů. Prostřednictvím svých zastupitelských úřadů byla ČR nadále aktivní v rámci ekonomické diplomacie a uskutečnila řadu projektů na podporu exportu do Ruska. Zaujetí ruským trhem vyniká zejména v kontrastu s asociovanými zeměmi Východního partnerství, které přes hospodářskou provázanost s EU nadále stojí stranou adekvátní pozornosti české ekonomické diplomacie.

Na ruskou dezinformační kampaň reagovala ČR zřízením Centra proti terorismu a hybridním hrozbám na Ministerstvu vnitra. Ačkoli je to pozitivní signál, který dokládá zájem státu o tuto problematiku, bez dalších osvětových aktivit mezi širší veřejností, zapojení občanského sektoru a aktivního úsilí samotných politiků čelit propagandě bude nový úřad v boji s dezinformacemi nedostačující.

Tagy
Tagy
Rusko 974
propaganda 71
Česká republika 2212
česká zahraniční politika 946
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz