Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Oranžová zahraniční politika si vysloužila trojku

Jakub Eberle Jakub Eberle / Ed. 13. 1. 2016
Oranžová zahraniční politika si vysloužila trojku
foto MICHAL KRUMPHANZL/ČTK

Sjezd sociální demokracie upevnil pozici Lubomíra Zaorálka, který je prvním neúřednickým šéfem diplomacie za ČSSD po více než jednom desetiletí. Zaorálek do Černínského paláce nastoupil s ambiciózním programem změny kurzu. Anexe Krymu, ke které došlo před rokem, však největší vládní stranu rozštěpila. Jak se v této situaci dařilo formulovat svébytnou levicovou zahraniční politiku?

Z Černínského paláce přicházela řada zajímavých iniciativ s výrazně oranžovou příchutí. Jejich prosazování v praxi ale bylo rozpačité a bez jasných výsledků. Nejdůležitějším krokem byl avizovaný obrat od buřičského povykování ke konstruktivní práci v evropské politice. Ten bohužel zůstává nedotočen – chybí jasná strategie pro přijetí společné měny. ČR se tak k zásadní dělící linii současné i budoucí integrace stále staví váhavě. Ve středoevropském kontextu vláda usilovala o posílení zanedbaných vztahů s Rakouskem, jehož neutralita byla tradičně zdrojem nedůvěry části české pravice. Přibližování Prahy s Vídní prozatím vyústilo jen v pochybné slavkovské setkání premiérů Česka, Rakouska a Slovenska, které si každý z nich interpretoval zcela odlišně.

Vláda vyklízela pole prokremelským hlasům

Sociální demokracie však především neobstála ve střetu se zásadní výzvou zahraniční politiky, kterou je ruská agresivita vůči Ukrajině. Zaorálek se díky své kritice Ruska a prosazování sankcí stal vítaným vnitrostranickým terčem. Střet s příznivci „hradního“ křídla a zastánci podpory exportu jako hlavního národního zájmu příliš nepřekvapil. Skutečným problémem ale je, že se za svého ministra zahraničí v tak klíčové otázce se vší vervou nepostavil Bohuslav Sobotka. Premiérovo jistě i vnitrostranicky motivované lavírování se tak promítlo do pozice ČR, která zpochybňovala protiruské sankce EU a znejišťovala spojence na „východním křídle“ NATO. Vláda navíc svou rozporuplnou linií vyklízela pole otevřeně prokremelským hlasům z okruhu současného i bývalého prezidenta.

V právě vydané Agendě pro českou zahraniční politiku, výroční publikaci Asociace pro mezinárodní otázky, si tak oranžová zahraniční politika vysloužila za svůj výkon v roce 2014 trojku. Obdržela tedy stejnou známku jako Nečasova rozhádaná vláda a Rusnokův nelegitimní kabinet v letech 2012 a 2013.

Na sjezdu ČSSD Zaorálek jasně uspěl, zatímco jeho hlavní kritik Jaroslav Foldyna propadl. Lze tedy doufat, že sociální demokraté konečně začnou držet jednotný směr. Přinejmenším ve dvou zmíněných ohledech má oranžová zahraniční politika co nabídnout.

Původní vydání: Oranžová zahraniční politika si vysloužila trojku

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2914
Rusko 975
Ukrajina 828
mezinárodní bezpečnost 1077
ukrajinská krize 454
Česká republika 2212
česká bezpečnostní politika 282
česká evropská politika 565
česká zahraniční politika 948
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz