Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Korejská republika

Jan Blinka Jan Blinka / Ed. 25. 5. 2017
Korejská republika
foto EMMANUEL DYAN, FLICKR.COM (CC BY 2.0)

Úsilí:                            1-

Výsledky:                    1

Normativní aspekt:    1-

Výsledná známka:    1-

 

České diplomacii se podařilo využít impulzu v podobě strategického partnerství se Soulem a na něj navazujícího akčního plánu z prosince 2015. Přestože hlavní váha vztahů s Jižní Koreou spočívala a nadále spočívat bude především v hospodářské oblasti, implementace akčního plánu umožnila prohloubit spolupráci také v politické, bezpečnostní, vědecko-vzdělávací a kulturní sféře. České republice ale stále chybí jasněji definované dlouhodobé zájmy a priority, které by chtěla vůči Jižní Koreji prosazovat.

Česko-korejské vztahy byly v roce 2016 utvářeny především pokračující ekonomickou spoluprací a přeléváním kooperace do dosud spíše opomíjených odvětví, jako jsou obranný průmysl či kybernetická bezpečnost. Na druhé straně se zatím ani přes deklarovanou snahu obou stran nepodařilo prohloubit společné aktivity v jaderné energetice.

Z hlediska hospodářských vztahů lze za dlouhodobě úspěšné považovat zejména aktivity na podporu přílivu jihokorejských investic. Významnou roli v tomto úsilí hrála pobočka CzechInvest v Soulu, která v roce 2016 monitorovala pět nových investičních projektů jihokorejských firem v České republice, což je nejvíce od roku 2006. Naopak ani s pomocí aktivní ekonomické diplomacie se českým exportérům zatím nepodařilo plně zužitkovat příležitosti, které jim v posledních letech nabízí postupné odstraňování cel při vstupu na jihokorejský trh. Český export sice za poslední dekádu narostl šestinásobně, avšak v minulých třech letech stagnoval. Snahy o zvýšení českého vývozu tak přinášejí jen dílčí výsledky.

Díky konkrétním krokům při implementaci akčního plánu se rozšířila spolupráce zemí do nových oblastí, mimo jiné do obranného průmyslu, kontroly zbrojení a kybernetické bezpečnosti. Tím se podařilo částečně překonat jeden z limitů přístupu Česka vůči Jižní Koreji, jímž bylo přílišné zaměření na ekonomickou spolupráci a opomíjení ostatních témat. Podobný směr nabrala také kooperace mezi Visegrádskou skupinou a Koreou, která stejně jako bilaterální česko-jihokorejské vztahy v roce 2016 expandovala do vědecké, vojenské či infrastrukturní oblasti.

Vztah Prahy a Soulu navíc v důsledku naplňování akčního plánu přešel z roviny deklarativní na úroveň sektorovou. O další rozvoj se tak nestarali pouze primární aktéři české zahraniční politiky, ale spolupráce se rozšířila i na nižší pracovní rovinu a do veřejného či nestátního sektoru. Tito aktéři mají vlastní, většinou profesně motivovaný, zájem na dalším prohlubování vztahů, což je viditelné zejména ve spolupráci na úrovni regionů a ve vědecko-vzdělávací sféře.

Kooperace naopak stagnuje v oblasti jaderné energetiky, přestože ji obě strany považují za klíčovou. Patrný je zde ale proaktivní přístup Jižní Koreje, která u české strany lobbuje za zájmy svých firem. Podobně by se k vzájemným vztahům měla postavit i ČR, která stále těží z dlouhodobého zájmu o spolupráci ze strany jihokorejských partnerů.

Tagy
Tagy
Asie 571
Korejský poloostrov 52
Česká republika 2215
česká zahraniční politika 948
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz