Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Britské referendum a reflexe EU

Kryštof Kruliš Kryštof Kruliš / Ed. 25. 5. 2017
Britské referendum a reflexe EU
foto REUTERS

Úsilí:                            2

Výsledky:                    2

Normativní aspekt:    1-

Výsledná známka:    2+

 

Česká diplomacie dokázala sehrát excelentní partii při únorových jednáních Evropské rady o postavení Spojeného království v EU. Uzavřená dohoda však vzhledem k výsledku britského referenda přišla z velké míry vniveč. Důležitým krokem bylo zahájení pracovní diskuze vlády a zájmových skupin o dopadech brexitu na ČR, o českých prioritách v rámci vyjednávání a o budoucnosti EU. Přivítat lze skutečnost, že brexit probudil výraznější zájem některých českých politických stran o budoucnost Evropské unie. V rámci reflexního procesu EU zahájeného po britském referendu ČR prosazovala zejména další rozvíjení hospodářských politik Unie namísto úsilí o prohlubování či rozvolňování politické integrace, což lze hodnotit pozitivně. Naopak snaha posílit rozhodovací roli Evropské rady vzbuzuje pochyby. Také ohledně českého vstupu do eurozóny nedošlo prakticky k žádnému posunu. ČR alespoň deklarovala zájem stát se součástí integračního jádra prostřednictvím posílení společné evropské obranné politiky. Tato snaha však v počátku postrádala konkrétní obsah a byla velmi nešikovně komunikována.

V zásadní otázce brexitu byla ČR aktivní při hledání životaschopné dohody ohledně pozice Spojeného království v EU. Po referendu se ČR soustředila na přípravy k jednání s Brity i na evropský reflexní proces a snažila se o lepší koordinaci domácího přístupu k těmto tématům.

ČR sehrála významnou roli v únorových vyjednáváních o nových podmínkách členství Velké Británie v EU, které by vešly v platnost při kladném výsledku referenda. Jako předsedající stát V4 plnila úlohu zprostředkovatele mezi Velkou Británií a (zejména) Polskem a Slovenskem coby zeměmi, jejichž občané volného pohybu osob hojně využívají a ve Spojeném království žijí. Finální rozhodnutí Evropské rady navíc zohlednilo i specifické české zájmy, a zejména zákaz rozšíření tzv. indexace sociálních dávek (tedy úpravy jejich výše podle životní úrovně země, do které jsou skutečně vypláceny). Jednalo se o podstatný krok k udržení integrity jednotného trhu, třebaže závěry únorové Evropské rady byly formálně zneplatněny výsledkem britského referenda.

Podmínkou pro jednání o vystoupení Británie z EU bude pro zbylých 27 členských států a unijní instituce nedělitelnost čtyř svobod vnitřního trhu. Vyjednávání ovšem nebudou zahájena do té doby, než Británie oficiálně spustí proceduru o vystoupení z EU dle článku 50 Smlouvy o Evropské unii. Obojí je pro ČR výhodné, protože stát z fungování vnitřního trhu i britské účasti na něm těží. Vládou vytvořená pracovní skupina pro brexit a reformu EU, které se účastní odbory i podnikatelé, je pak vzhledem k potenciálním dopadům britského odchodu vhodnou cestou k hledání silného politického i společenského konsenzu na domácí půdě.

Po červnovém referendu zahájily členské státy reflexní proces, který by měl EU přiblížit občanům. ČR do něj vstoupila s tématy lepší ochrany schengenského prostoru, ekonomické konvergence mezi staršími a novějšími členskými státy a s návrhy na rozvíjení konkrétních hospodářských politik. Vzhledem k současným hospodářským zájmům ČR – především potřebě sbližovat životní a mzdovou úroveň mezi staršími a novějšími členy – a blížícím se jednáním o budoucnosti evropského rozpočtu je důraz na hospodářskou konvergenci dobrým taktickým krokem.

Na českou snahu posílit rozhodovací úlohu Evropské rady je naopak třeba nahlížet kriticky. Toto úsilí může působit smysluplně v kontextu výraznějšího politického působení současné Evropské komise. Platí ale, že ČR jako středně velká země EU by měla mít zájem podporovat nezávislou Komisi a Soudní dvůr Evropské unie coby ochránce smluv a pravidel, na kterých je evropská integrace založena.

Nejvýraznější českou reakcí na britské referendum bylo poměrně obecně deklarované odhodlání zúčastnit se užší obranné spolupráce zemí v rámci EU. Aktivní pozice a snaha patřit v této oblasti k jádru evropské integrace byly logickou strategií, zejména s ohledem na přetrvávající domácí politické a ekonomické limity, které neumožňují rychlé zavedení eura. Na toto rozhodnutí ale nenavázaly další kroky, které by novou strategickou prioritu ČR uvedly do jasnějšího obsahového a časového rámce.

Tagy
Tagy
Evropská unie 1884
brexit 430
Česká republika 2263
česká evropská politika 576
česká zahraniční politika 965
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz