Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Chávez prohrál referendum

Dalibor Bartoš / Ed. 18. 2. 2016

Celkem se jednalo o změnu 69 ústavních článků (celkem jich má ústava 350), přičemž mezi nejvíce diskutované z hlediska demokratických měřítek bezesporu patřil Chávezův návrh neomezené prezidentské kandidatury. Nabízí se zde paralela s kubánským prezidentem, Fidelem Castrem. Tento návrh měl Chávezovi zajistit jistotu, že bude moci dokončit bolivariánský socialismus.

K dalším významným změnám ústavy patřilo zrušení autonomie centrální banky, které souvisí s plánovaným přechodem země do socialismu 21. století (je zaměřen na větší solidaritu, investice do sociálních programů a obecně větší sociální spravedlnost, tento „sociální program“ se do určité míry podobá socialismu španělskému.) Dále mělo být prezidentovi umožněno cenzurovat média a jmenovat regionální úředníky, kteří by měli větší pravomoci než zvolení guvernéři a starostové. Součástí změněné ústavy také mělo být voličské právo od šestnácti let a populistický návrh v podobě šestihodinového pracovního dne.

Chávez, který je u moci od roku 1998 a vždy ve volbách či referendech zvítězil, poprvé utrpěl porážku. Nelze však hovořit o porážce v pravém slova smyslu – výsledek 50,7 % proti a 49,3 pro je velice těsný a nikterak neohrozí socialistické směřování Venezuely. Chávezovi vyprší mandát až v roce 2013 a za tu dobu by se mohlo referendum v pozměněné podobě opakovat. Chávez sice rychle uznal porážku na zvláštní tiskové konferenci. „Taková porážka je mi milejší než těsné vítězství po vleklém sčítání zbytkových hlasů. Můžu jít spát s čistým svědomím,“ řekl Chávez. Ale jedním dechem však neopomněl dodat – „Toto není porážka, jen další prozatím.“ Připomněl tak Venezuelanům svůj výrok po neúspěšném pokusu o vojenský puč z roku 1992, jehož potlačení tehdy před televizním diváky glosoval slovy: „Prozatím jsme neuspěli.“

Za „prohrou“ pravděpodobně stojí strach z Chávezovy nesesaditelnosti, špatně fungující ekonomika, ve které chybí základní spotřební komodity, a v neposlední řadě i velice expresivní vyjádření venezuelského prezidenta na mezinárodních fórech, která mohou voliči vnímat nepříznivě. Svou relevanci pro Chávezův neúspěch měla i nízká volební účast – jen zhruba 56 % voličů přišlo k volebním urnám. Nejhlasitější opozicí vůči Chvávezovým ústavním reformám se v uplynulých dnech stali studenti – pořádali statisícové pochody v různých částech Venezuely a především v hlavním městě Caracasu a postavili tak prezidenta před nejnáročnější volební zkoušku za osm let, co je v úřadu. Značný význam pro výsledek voleb byla i nízká účast chudiny, která patřila k základnímu elektorátu venezuelského prezidenta. V této heterogenní složce obyvatelstva začíná růst počet Chávezových odpůrců, kvůli špatně fungující ekonomice. Pro prezidenta, který svůj étos a popularitu založil na silně personalistické politice zaměřené k dříve vyloučeným, marginalizovaným a neorganizovaným masám obyvatelstva, je to jistě nepříjemné překvapení a pravděpodobně udělá vše proto, aby chudinu příště přesvědčil k účasti ve volbách. Na druhou stranu však Chávez může využít příjmů z ropy a zemního plynu, ze kterých může financovat své štědré sociální projekty, a tak na svou stranu opět získat chudé Venezuelany (zejména v Caracasu).

Těsné odmítnutí socialismu 21. století přineslo novou energii do řad opozice, která doslova živořila bez reálného podílu na státní moci. Opozice bude mít v následujících měsících nelehký úkol. Dá se totiž předpokládat, že Chávez se bude snažit získat ztracené hlasy zpět a poté referendum uspořádat znovu. Opozice musí, pokud chce uspět v dalších volbách, nabídnout skutečnou alternativu k vládní politice a zároveň získat hlasy chudých Venezuelanů. Pro opozici, která nikdy nezískala v celostátních volbách během Chávezovy vlády více jak 41 % hlasů , je výsledek referenda signálem, že je možné získat hlasy voličů, kteří byli dříve Chávezovi loajální.

Nyní bude pro opozici důležité, aby dokázala udržet voliče, kteří začínají vnímat Chávezovu politiku negativně. Úkol to nebude snadný, protože příznivci prezidenta kontrolují Národní shromáždění, Vrchní soud, vládní úřady a v neposlední řadě média (zejména televizi, která je pro tamní vliv rozhodující).

I po prohraném referendu zůstane Chávez v očích mnohých Venezuelanů spasitelem a obráncem Venezuely proti Spojeným státům americkým. Jiní ho však nepřestanou vnímat jako autoritativního vládce, který chce jen centralizovat moc ve státě do svých rukou. Příští volby budou nepochybně důležité, protože odhalí, zda opravdu Venezuelané chtějí politickou změnu či jsou spokojeni se směřováním země do socialismu 21. století.

Tagy
Tagy
Latinská Amerika 120
volby 1106
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz