Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Česku chybí státem sponzorované think tanky

Jakub Eberle Jakub Eberle / Ed. 21. 11. 2015

Mediální hladinu nedávno zčeřila zpráva, že ministr zahraničí Karel Schwarzenberg usiluje o získání pobočky některého z významných amerických think tanků pro Českou republiku. Podle ministrova názoru je místní odborná diskuze, například v oblasti zahraniční politiky, nedostatečná a na mnohem nižší úrovni, než je běžné v jiných evropských zemích.

Tvrzení, že v Česku think-tanky fakticky neexistují, přesvědčivě vyvrací Tomáš Karásek ve svém článku z 23. listopadu (Think tanky v Česku: kde nic, tu nic?). Nabízí se však další závažná otázka: Pokud je ministr znepokojen úrovní veřejné debaty, proč se raději nezaměří na budování think tanků přímo při státních institucích?

Experti ve službách státu v zahraničí…

Z hlediska převládajícího chápání think tanku jako nevládní organizace se to může zdát paradoxní, na západ i východ od našich hranic však podobné ústavy při státní správě nejen běžně existují, ale také patří mezi absolutní špičku ve svém oboru. Německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní otázky (SWP), který pracuje pro současně pro vládu i parlament, je považován za jedno z nejlepších pracovišť na světě. Velkému renomé se těší také Institut Bundeswehru pro společenské vědy, jehož zaměření široce překračuje vojenskou a obrannou politiku.

Obě instituce zaměstnávají několik desítek špičkových expertů a jsou předními iniciátory a moderátory odborné diskuze v zemi. Nemusíme se však dívat pouze do bohatého Německa, vládním think tankům se daří také třeba v sousedním Polsku, kde jich také najdeme hned několik (Polský institut mezinárodních vztahů, Centrum východních studií apod.).

… a u nás

Podobné organizace samozřejmě existují také v ČR. Roli líhně myšlenek pro politiky a příslušné zaměstnance státní správy ovšem příliš neplní. Ústav mezinárodních vztahů, který je volnou součástí struktury Ministerstva zahraničních věcí, je bezesporu špičkovou vědeckou institucí, nejlepší v daném oboru u nás. Jeho zaměření je však velmi teoretické, úlohu expertního zázemí pro praktickou politiku proto hraje jen omezeně a jako takový by byl vhodněji zařazen např. pod Akademii věd. Popelkou je pak Parlamentní institut, který je de facto pouze odborem Poslanecké sněmovny, bez ambice přesahovat do veřejné sféry.

Řešení nehledejme za oceánem

Cesta ke zvýšení úrovně odborné debaty tedy dost možná vede přesně opačným směrem, než je ministrem preferovaný import zavedené světové značky – soustavně budovat a podporovat vlastní instituce přímo při ministerstvech, parlamentu a dalších orgánech zákonodárné a výkonné moci.

Státní think tanky jistě nejsou všelékem, problematicky se jeví např. jejich schopnost odolávat politickým tlakům. Principielní otázkou pak zůstává, jestli je vůbec žádoucí, aby stát takto ovlivňoval veřejný prostor. Přinejmenším ve dvou věcech je však jejich přínos jasný: V budování přímých kontaktů mezi expertní komunitou a státní administrativou a zvyšování standardu pro činnost dalších, obvykle nevládních institucí, které by umožnila jejich privilegovaná pozice a předpokládaná finanční stabilita. Oboje by Česku velmi prospělo.

Článek vyjadřuje osobní názor autora.

Původní vydání: Česku chybí státem sponzorované think tanky

Přejít
Tagy
Tagy
rozvoj občanské společnosti 106
Česká republika 2208
česká zahraniční politika 944
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz