Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Česká republika v čele Evropy

Ivana Jemelková / Ed. 17. 2. 2016

Turbulentní start českého mandátu se nesl ve znamení závažných krizí, bylo třeba čelit chronickým problémům Evropské unie i flexibilně reagovat na nové impulsy ve vztazích s dalšími hráči.

Češi si pro své předsednictví zvolili jako priority 3 „E“ (z anglického energy, economy, external relations), což analytici hodnotili jako jako vhodnou a střízlivou volbu. Hned první dny ale ukázaly, že bude třeba přidat dvě „G“ (Gaza, gas) a posléze i jedno další „E“ (Entropa). Tyto tři události – eskalace situace na Blízkém východě, zastavení dodávek ruského plynu do Evropy a kontroverzní umělecká instalace Entropa – dominovaly českým předsednickým začátkům. Konec prvního měsíce pak poznamenal nástup nového amerického prezidenta Baracka Obamu a s tím spojená diskuze o uzavření věznice Guantánamo. V únoru se pozornost zaměřila na hledání „evropské odpovědi“ na řešení současné ekonomické krize. pokračování ratifikace Lisabonské smlouvy nebo např. vystoupení Václava Klause v Evropském parlamentu.

Marná snaha na Blízkém východě

Obnovení bojů v pásmu Gazy se očekávalo – po vypršení příměří zahájil Izrael operaci „Lité olovo“. Ministr zahraničí Schwarzenberg se okamžitě vypravil na Blízký východ s delegací evropských diplomatů. Ve stejné době odcestoval do regionu také francouzský prezident Sarkozy. Cesty provázely spekulace, nakolik jsou obě mise konkurenční, nebo komplementární. Žádná z nich však nepřinesla konkrétní výsledek. Role EU, a tedy i českého předsednictví, byla v této oblasti opět minimalizována na úroveň řešení humanitární stránky situace. Celou záležitost navíc provázel incident, který dokumentoval počáteční nezkušenost českého předsednictví – tiskový mluvčí předsedy vlády J.F. Potužník označil izraelský útok za „defenzivní, nikoli ofenzivní politiku“, což by de facto znamenalo zásadní změnu v  politice EU, která se dosud jako celek snažila zaujímat neutrální pozici. Ačkoliv byl výrok okamžitě dementován a mluvčí se omluvil, spustil vlnu reakcí na české i evropské politické a scéně. I přes snahu ČR o aktivní přístup, zůstala hendikepem EU na Blízkém východě nejednotnost přístupu členských zemí a minimální vliv na klíčové aktéry. Česko se však netají svým pokračujícím zájmem na tématu, mj. si stanovilo za cíl připravit historicky první summit EU – Izrael.

Plynový triumf premiéra Topolánka

Už koncem roku 2008 obvinilo Rusko Ukrajinu z nezplacení více než dvoumiliardového dluhu, 7. ledna pak pozastavilo dodávky plynu přes její území. Ačkoliv prezident Klaus označil záležitost za bilaterální spor, do kterého by se EU neměla mísit, bylo jasné, že nedostatek plynu zasáhne i členské státy Unie a je třeba jednat. Angažoval se tedy premiér Topolánek – neúnavně cestoval, tahal za nitky doma i ve světě. Plynová krize přinesla jeho proměnu. I když doma dlouhodobě čelil závažným obtížím, teď ukázal svou přívětivější „evropskou“ tvář, setkával se s vrcholnými reprezentanty států a za svou aktivitu si vysloužil pozitivní hodnocení jak u politických partnerů, tak zahraničního tisku. Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou byla nakonec podepsána, dodávky plynu obnoveny a smlouva by měla zaručit jejich bezproblémový chod na dalších 10 let. Více než dva týdny trvající napětí však poukázalo na několik zásadních momentů. EU opět potvrdila svou nejednotnost a zranitelnost. Podobně ukázala trvající závislost na ruských surovinových zdrojích. Česká republika se v této souvislosti hlasitě postavila pro projekt Nabucco. Realizace tohoto plynovodu se ale zatím vyrovnává s řadou nejasností – dosud negarantované dodávky suroviny z nestabilní oblasti, financování i opozici uvnitř samotné Unie. Krátkodobě je tedy situace vyřešena, ale v dlouhodobém horizontu – který přesahuje možnosti českého předsednictví – má Unie nejtěžší práci stále před sebou.

Entropa: Geniální umělecké dílo nebo podvod?

V půlce ledna byla v budově Rady v Bruselu slavnostně odhalena instalace Entropa, součást oficiální výzdoby českého předsednictví. Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Vondra byl šokován, když se dozvěděl, že se na projektu nepodílelo avizovaných 27 umělců ze všech států Unie, ale vytvořil jej pouze český výtvarník David Černý se svým týmem. Kontroverzní projekt, jehož cílem mělo být znázornění evropských stereotypů, navíc přerostl v diplomatický spor. Nejbouřlivější diskuze vzbudilo Bulharsko symbolizované tureckými záchody, proti zobrazení své země protestovalo i Slovensko. Na oficiální žádost bulharské vlády pak byla tato část skládačky zakryta černou látkou. Entropa polarizovala evropskou veřejnost i politickou scénu. Někteří ji označili za geniální uměleckou mystifikaci, jiní za samoúčelnou kýčovitou provokaci. Stín pochybnosti zanechaly finanční nejasnosti. Nedodržení původního projektového zadání zase řádově snížilo její vypovídající hodnotu.

Probuzení z „obamománie“

Potenciálně spornými tématy vzájemných vztahů budou evropské angažmá v Afgánistánu, vztahy s Íránem, nebo otázky klimatických změn. Pozice ČR je přitom navíc komplikována aktuální debatou o realizaci protiraketové obrany na jejím území. Jednání budou pokračovat, podle nejaktuálnější zpráv by měl Barack Obama osobně zavítat 4. dubna do Prahy.

Evropa v boji proti ekonomické krizi

Zatímco v druhé polovině roku 2008 čeští vládní politici sebejistě tvrdili, že jsme „ostrůvkem jistoty v neklidném moři globální krize“, na přelomu roku již všem začalo být jasné, že ani Česku se problémy nevyhnou. Krize zasáhla i klíčový automobilový průmysl. Většina evropských vlád se rozhodla řešit situaci různými záchrannými balíčky zvětšujícími zatížení státních rozpočtů, na evropské úrovni byl projednáván Plán evropské hospodářské obnovy. Přístupy jednotlivých států se ale v praxi velmi liší – poměrně jasně se profiloval liberální a protekcionistiký tábor. ČR vedená ministrem financí Kalouskem se profiluje jako odpůrce nesystémových opatření a zastánce dodržování fiskální disciplíny. Za to si vysloužila kritiku z řad domácí opozice i ochranářsky zaměřených zemí jako Francie – provládní Le Figaro o českém předsednictví dokonce napsal že je tváří v tvář krizi „němé“ a prezident Sarkozy podpořil tuto linii prohlášením o ochraně francouzského automobilového průmyslu. Prohloubila se opět propast mezi českou a francouzskou reprezentací, ačkoliv by tyto měly naopak v rámci tria předsednictví úzce spolupracovat.

Co na to pan prezident?

Největší mediálně prezentovanou potenciální hrozbou v souvislosti s českým předsednictvím se stala role prezidenta Klause, který je vnímán jako silně euroskeptický politik, které neváhá své kontroverzní názory prezentovat. Ačkoliv se potvrdilo, že formálně český prezident nemá mnoho nástrojů, nepřestává se vyjadřovat ke každému kroku předsednictví. Na úvod se zapletl do diplomatické roztržky s členy Evropského parlamentu, psychicky „ranil“ prezidenta Sarkozyho nevyvěšením evropské vlajky na Hradě, demonstrativně se neúčastnil slavnostního zahájení v Národním divadle, původně odmítl prosby ukrajinského prezidenta Juščenka o zprostředkování v plynovém sporu s Ruskem s tím, že jde o bilaterální problém a na úrovni komentářů a publikací se dál věnoval Lisabonské smlouvě. Vytrvalé. Osobité. Konstruktivní?

Plus za snahu

Jaké je tedy zatím české předsednictví? Bezpochyby lepší, než mnozí čekali. Možná z počátku trochu naivní – zejména v očekáváních, co může zvládnout, ale katastrofické scénáře se zatím nenaplnily. Švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmström řekla, že „navzdory brutálním vnějším podmínkám zvládá ČR předsednictví velmi dobře. Mírný optimismus je na místě. Ale bezpodmínečně spojený se snahou poučit se z vlastních chyb. Ne vše se podařilo. První třetinou ale předsednictví nekončí, naopak. Je třeba, aby nám podobný elán, vydržel  – nejméně – až do června 2009.

Původní vydání: Česká republika v čele Evropy

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2870
Evropská unie 1812
Česká republika 2188
česká evropská politika 551
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama