Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Bosna a Hercegovina na cestě do EU

Jan Prášil / Ed. 22. 2. 2016

Multietnická policie

Vypadá to tak, že Evropská unie tomuto „monstru“ už brzy umožní vstup do svých řad: před nedávnem přislíbila Bosně a Hercegovině začátek asociačních jednání. To podle názoru mnoha pozorovatelů zajistí stabilitu země. Ještě v září se však nechal komisař pro rozšíření Rehn slyšet, že kvůli odmítnutí nutné policejní reformy oběma parlamenty Bosny a Hercegoviny zůstanou brány Unie této zemi uzavřené. Nicméně po přijetí premiéra Bosny a Hercegoviny Adnana Terzice v Bruselu se situace náhle změnila, jednání o stabilizačním a asociačním paktu mohou začít do konce roku 2005. Dlouho očekávaná policejní reforma byla nakonec 18. října přece jen odhlasována. Spojí ve své podstatě dosavad oddělené policejní sbory Srbské republiky a Bosensko-chorvatské federace do jedné multietnické policie. Tím splnila tato ambiciózní země nejdůležitější podmínky pro start jednání.

Možná už v roce 2014

Myšlenka přijetí Bosny a Hercegoviny do Unie není nová. Poprvé byl vstup do EU požadován na červnovém summitu ve Feiře v roce 2000. Summit věnovaný otázkám Balkánu v řeckém Porto Karras v roce 2003 dal Bosně a Hercegovině jasný pozitivní signál ke členství v EU. Pozorovateli byl zaznamenán a při summitu několikrát důrazně pochválen “potěšitelný pokrok“. Dnes se již spekuluje o konkrétním datu přistoupení, Richard von Weizsäcker, člen v roce 2004 vzniklé mezinárodní Balkánské komise, zmínil v této souvislosti rok 2014. Nicméně do té doby má Bosna a Hercegovina před sebou ještě pořádný kus práce, musí vyřešit sporné ústavní otázky a účelně bojovat s korupcí a neefektivním hospodářstvím.

Ve 14 z 16 reformních oblastí, které Evropská komise určila, byl zaznamenán velký pokrok. Přesto komisař pro rozšíření Rehn stále upozorňuje na dva stále existující velké problémy, a to především na nový zákon o veřejnoprávním vysílání a konkrétní implementaci zmiňované policejní reformy. Zmínit je třeba i konflikty národnostních skupin v této „sešité“ zemi, které způsobují chorvatští, srbští a muslimští nacionalisté. Především jejich působení a vliv je hlavním důvodem zdlouhavého a neefektivního reformního procesu. Začátek asociačních vyjednávání by je však mohl vytlačit na okraj.

2 miliardy eur ročně

Nejasné zůstává, jak chce EU v budoucnu na reformní procesy dohlížet. Weizsäcker a mezinárodní Balkánská komise požadují odstranění mezinárodních zmocněnců poskytovaných Unií. Bosna a Hercegovina již podle nich nemůže být déle spravována jako protektorát OSN. Paddy Ashdown, odstupující Vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině, jde ve svých úvahách dokonce ještě dál. Podle něj je na čase „postupně předávat politické pravomoci na místní instituce“. Na tom má Unie i finanční zájem, uklidňování poměrů regionu stojí EU podle odhadů francouzského odborníka na otázky bezpečnosti Francois Heisbourga dvě miliardy eur ročně.

Tagy
Tagy
Evropa 3059
Evropská unie 1943
Západní Balkán 74
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz