Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Bolívie: situace před klíčovým referendem

Simone Radačičová / Ed. 17. 2. 2016

Bolívie, jedna z nejchudších zemí Latinské Ameriky, vstoupila do roku 2009, který je pro ni plný výzev. Na konci ledna se bude konat klíčové referendum o nové ústavě, prezident Evo Morales oslaví tři roky od nástupu do funkce a všeobecné hlasování s největší pravděpodobností ještě vyostří i latentní problémy spojené nejen s projektem ústavy, ale i s hnutím na podporu autonomií.

V poslední době se navíc Bolívie potýká s dopadem finanční krize- klesá cena ropy a zemního plynu, stejně jako cínu, zinku a sóji. Dále pak se snižuje objem peněz, které zasílají Bolívijci pracující v zahraničí. To může mít obrovský dopad pro bolívijskou společnost. Přesto Morales oznámil, že bych chtěl pokračovat v dalším znárodňování, které by se mělo dotknout železnic. V tomto případě by nejvíce byly postiženy chilské, americké a španělské společnosti, které v zemi působí. Na druhou stranu prezident uvedl, že je možné, že vláda nebude mít na toto znárodňování dostatečné finanční zdroje.

Nová ústava

Bolívie je země zasažená hlubokými rozpory mezi východní a západní částí země. Zatímco východní části jsou vhodné pro pěstování sóji a nachází se zde velká naleziště zemního plynu (i proto se východní provincie často označují za „bohatý půlměsíci“), západní části jsou chudší na nerostné suroviny a tvoří je spíše neúrodné planiny. Problematika rozdělení bohatství mezi oběma regiony tak patří mezi zásadní otázky bolívijské politiky.

Od Moralesova nástupu do úřadu v lednu 2006 se dlouhodobé neshody mezi oběma částmi země prohloubily. Na konci minulého září pak došlo k přímým konfrontacím mezi příznivci a odpůrci Moralesovy politiky, poté co vláda oznámila, že na konci ledna 2009 by se mělo konat referendum o nové ústavě. Střety v provincii Pando vyžádali okolo třiceti obětí. Opoziční hnutí vedou guvernéři ze zmíněných bohatších provincií, jako jsou Tarija, Beni, Pando, Chuquisaca a Santa Cruz. Ti kritizují Moralesovu politiku (zejména pak znárodňování či přílišný vliv venezuelského prezidenta Huga Cháveze), požadují více autonomie a protestují proti celkovému směřování země. Podle vlády však opozice a bohatí vlastníci půdy nechtějí sdílet své bohatství s většinou bolívijské populace.

Vláda se pokusila několikrát o zprostředkování rozhovorů s opozicí, naposledy pozvala guvernéry na společné jednání s prezidentem ohledně problematiky autonomie na začátku ledna 2009. Ovšem rozhovory bojkotovali čtyři guvernéři z provincií, které se staví proti Moralesovi a jeho politice ( tedy Beni, Tarija, Santa Cruz, Chuquisaca). Zmínění guvernéři navíc prohlásili, že povedou kampaň na odmítnutí ústavy. Dle jejich názoru nový dokument neodpovídá jejich snaze ohledně zvýšení role provincií a chtějí si udržet i některá současná práva (jako rozhodování o záležitostech spojených s vlastnictvím půdy). Na jejich stranu se přidala i část katolické církve. Podle ní ústava, jež nově nedefinuje katolickou víru jako státní náboženství, snižuje význam tohoto náboženství v zemi. Navíc ústavní dokument zajišťuje právo na život, ovšem neříká, zda-li od okamžiku početí. To vyvolalo vlnu spekulací ohledně možnosti legalizace potratů.

V současné době se průzkumy shodují, že pravděpodobně dojde ke schválení ústavy. Vláda ale varovala, že v případě negativního výsledku referenda může dojít k erupci násilí a k prohloubení politické krize. Morales prohlásil, že „ne“ ústavě může také zabrzdit další reformy autonomií. Podle něj by mohlo dojít k další reformě až okolo roku 2017 či později, a to kvůli složitému jednání, jež může trvat i více než deset let.

Pokud Bolívijci ústavu 25. ledna schválí, v prosinci 2009 se budou konat kongresové a prezidentské volby.

Vývoj v Bolívii s napětím sledují i významní aktéři regionu jako např. Argentina či Brazílie, kteří patří mezi významné odběratele bolívijského plynu. Během nepokojů ze září 2007 se skupina UNASUR (Unión de Naciones Suramericanas- Unie jihoamerických národů) jednoznačně postavila za Moralese a podpořila další rozhovory s představiteli opozice. Navíc zástupci UNASURu se zúčastní jako pozorovatelé lednového referenda.

O čem Bolívijci hlasují?

Ústava byla schválena po spletitých negociacích na zasedání Ústavodárného shromáždění ve městě Oruro dne 9. prosince 2007. Má celkem 441 článků a celkově představuje potvrzení Moralesovy hospodářské politiky. Podle původního Moralesova plánu mělo mít shromáždění roční mandát na vypracování ústavy (tj. ústava měla být schválena do začátku srpna 2007), ale kvůli vnitřním rozporům ohledně způsobu schvalování dokumentu byl jeho mandát rozšířen až do 14. prosince 2007. Rozhodujícího hlasování z 9. prosince 2007 se nezúčastnila ani většina členů opoziční skupiny Podemos,kteří zasedání bojkotovali.

Mezi nejvýznamnější změny patří reforma prezidentského mandátu. Ústava počítá s tím, že prezident bude mít možnost znovuzvolení. V praxi by to znamenalo, že pokud by Morales zvítězil ve volbách, mohl by se udržet u moci dalších deset let (tj. dva další pětileté mandáty). Zavádí také možnost druhého kola prezidentských voleb. Ústava navíc mění i počet kongresmanů- snižuje počet poslanců, ale naopak zvyšuje počet senátorů.

Dále pak podle ústavy jsou přírodní zdroje vlastnictvím lidu a stát je má spravovat podle kolektivního zájmu. Stát se ovšem zavazuje i k respektu k vlastnickým právům. Navíc rozšiřuje práva indiánských příslušníků, Bolívie je definována jako mnohonárodnostní stát. Dokument také uznává Sucre jako oficiální hlavní město, ale neříká, kde budou další instituce. Proto se předpokládá, že exekutiva a legislativa zůstanou i nadále v La Paz a soudní systém v Sucre.

Kongres navíc vyzval, aby Bolívijci hlasovali i o doložce ústavy, která limituje možnost vlastnit půdu (maximálně do 10 000 hektarů). Pokud by byl tento dodatek schválen, zbytek půdy by byl přerozdělen občanům- zdejším campesinos.

Na závěr tedy můžeme uvést, že Bolívijci mají před sebou rok plný klíčových rozhodnutí. V lednu se budou hlasovat o dokumentu, který do značné míry může překreslit dosavadní historii země. Ať už bude výsledek jakýkoliv, je velmi pravděpodobné, že dojde k násilnostem mezi odpůrci a příznivci prezidenta Moralese. Hlasování o ústavě tak může jen prohloubit dlouhodobé rozdělení země. K tomuto vyústění navíc dojde v době finanční krize, jejíž dopad na zemi je zatím jen těžko předvídatelný.

Zdroje:

Bolivie: bases de l’accord sur la Constitution d’Evo Morales, avec référendum le 25 janvier 2009 (23.10.2008), http://www.latinreporters.com/boliviepol23102008.html

Bolivia: Morales avanza en su plan autonómico sin la oposición (5.1. 2009), Infolatam,http://infolatam.com/entrada/bolivia_morales_avanza_en_su_plan_autono-11826.html

Bolivia: Morales prevé retraso para autonomías de no aprobarse la Carta Magna(4.1.2009), Infolatam,http://infolatam.com/entrada/bolivia_morales_preve_retraso_para_auton-11800.html

Divided congress approves vote on new Bolivian constitution (29.2.2008), International Herold Tribune, http://www.iht.com/articles/ap/2008/02/29/america/LA-GEN-Bolivia-Constitution.php

Vaca, M.: Bolivia: la Iglesia entra a la campaña  (7.1.2009), BBC,http://news.bbc.co.uk/hi/spanish/latin_america/newsid_7816000/7816979.stm

Úzqueda, B.G.: Bolivia: ¿2009 nuevo año, nueva Constitución, nuevo presidente? (5.1.2009), Infolatam,http://infolatam.com/entrada/bolivia_2009_nuevo_ano_nueva_constitucio-11840.html

Tagy
Tagy
Latinská Amerika 114
volby 1182
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz