Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Blízkovýchodní revoluce slovy Leonarda DiCapria

Jan Kužvart Jan Kužvart / Ed. 21. 11. 2015

Revoluce jsou vždy prověrkou vědeckých teorií, které je měly buď předpovědět, nebo alespoň dokázat vysvětlit. To samé platí samozřejmě i pro zpravodajské služby. Avšak ani pořekadlo, že „po bitvě je každý generál“ v případě současných severoafrických a blízkovýchodních protestů zdaleka neplatí. Vysvětlení probíhajících událostí je sice celá řada, ale žádné nenabízí zcela uspokojivou odpověď.

Nečekané

Americký prezident Barack Obama se nedávno obořil na své tajné služby kvůli jejich neschopnosti předpovědět tuniskou a egyptskou revoluci. Selhání amerického zpravodajství a následná zoufalá snaha americké administrativy neztratit tempo s probíhajícími události má nápadnou paralelu v selhání amerických sovětologů, kteří se nechali zaskočit náhlým kolapsem sovětského impéria.

Nerozpoznané

Nejde však jen o to revoluční změny očekávat, je nutno si jich také všimnout. I zde lze nalézt historickou paralelu: Když Byzantská říše utrpěla roku 1071 v bitvě u Manzikertu katastrofální porážku od seldžuckých Turků, nevnímali to tehdejší byzantští pozorovatelé jako osudovou pohromu pro budoucnost své země, ač právě o to šlo. Podobného „přehlédnutí“ historického vývoje v případě blízkovýchodních protestů si všiml časopis Respekt, který upozornil, že hlavní titulky třech velkých českých deníků v den, kdy se stotisícovými demonstracemi arabská revoluce definitivně přenesla do Egypta, informovaly o tom, že ‚V obchodech půjde platit mobilem‘, ,Sazka je krok před pádem‘ a ,S handsfree brzdíte pomaleji‘ – o Egyptě ani slovo. Co dodat?

Neuchopitelné

S údivem nyní někteří z nás hledí na revoluční vlnu, kterou svět od již zmíněného pádu Sovětského svazu dosud nezažil. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se na bezpečnostní konference v Mnichově minulý měsíc od svých protějšků marně snažil dozvědět, co se to vlastně v Egyptě odehrává. V takových chvílích je však každá snaha analytiků pochopit, co se děje, veskrze marná.

Revoluce se totiž nedá bezprostředně analyzovat. Hluboké přeměny jako ty současné nejsou v první řadě nikdy o číslech a kalkulacích. Probíhající bouře jsou spontánní a nečekané, což je podle prof. Pavla Barši mimochodem činí krásnými. V revolucích jde o to, čemu se v anglofonních médiích říká „momentum“, což se česky dá poněkud toporně přeložit jako „spád“. Teprve, když „momentum“ částečně odezní, je možné se ohlednout zpět a analyzovat. Teď je ale ještě správný čas vnímat probíhající události srdcem, nikoliv hlavou.

Uzavřu slovy, která vyřkl v závěru Gangs of New York Leonardo DiCaprio. Vystihují, čím Blízký východ díky revolucím v Tunisku a Egyptě začal procházet: “They put candles (…) so’s their friends, if they had any, could know them in the dark. (…) Friend or foe, didn’t make difference now. (…) For those of us who lived and died in these furious days, it was like everything we knew was mildly swept away. And no matter what they did tobuild this city up again… for the rest of time… it would be like no one even knew we was ever here.” 

Původní vydání: Blízkovýchodní revoluce slovy Leonarda DiCapria

Přejít
Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1168
arabské jaro 312
lidská práva 282
podpora demokracie 96
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama