Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Bělorusko současnosti a jeho nejasný vztah s EU

Pavel Daněk Pavel Daněk / Ed. 8. 1. 2016

Na začátku července tohoto roku byl v Bělorusku k 18 měsícům vězení odsouzen občanský aktivista a místopředseda Svazu liberálních demokratů Andrej Hajdukou. Ihned po vynesení rozsudku byl zařazen lidskoprávním centrem Viasna na seznam politických vězňů. To vše se odehrálo na pozadí Paleckisovy zprávy oznamující pokrok na poli lidských práv v Bělorusku či dočasné zrušení vízových sankcí pro ministra zahraničí Vladimira Makeje. Jakým směrem se běloruský režim ubírá a co z toho plyne pro EU? Je současná unijní politika tou správnou?

Situace na poli lidských práv a demokracie

Poté, co Justas Paleckis, zvláštní zpravodaj Evropského parlamentu (EP) pro Bělorusko, zveřejnil 6. května 2013 návrh své zprávy, ve které se věnoval doporučením EP vůči Radě EU, Evropské komisi (EK) a Evropské službě pro vnější činnost, mohlo se zdát, že se v Bělorusku na poli lidských práv leccos zlepšilo. Ve svém prvotním doporučení totiž Paleckis napsal, že v roce 2012 došlo na poli lidských práv k viditelnému pokroku.

Zejména díky tomuto závěru se jeho zprávě nedostalo vřelého přijetí. Kritika přišla hned z několika stran. Nespokojení s ní byli běloruští ochránci lidských právi někteří členové EP. Do 12. června, kdy bylo možné podávat pozměňující návrhy, jich k sedmistránkové zprávě přišlo 292. Po druhém projednávání zprávy v zahraničním výboru dne 8. července zvláštní zpravodaj formulaci o stavu lidských práv v Bělorusku přehodnotil; nyní uvádí, že situace je vážná[1].

Jaká ale skutečně byla lidskoprávní situace v Bělorusku v roce 2012? Je pravdou, že zde neproběhl podobně brutální zásah bezpečnostních složek jako po posledních prezidentských volbách. Nedocházelo ani k hromadnému zatýkání při poklidných demonstracích jako během léta 2011. Tvrdit však, že došlo k viditelnému pokroku, bylo poněkud přehnané. Relativní „klid“ je možné přisoudit spíše skutečnosti, že společnost byla natolik zastrašena, že raději nedělala „nic“ anebo se angažovala méně. Stát svoji politiku zásadnějším způsobem nezměnil.

Událostí, které se dostalo rozsáhlejšího mezinárodního pokrytí, byly parlamentní volby v září 2012. OBSE o nich napsala, že neproběhly v nestranném prostředí, a poukázala na problémy se sčítáním hlasů i svobodou vyjadřování. To i přesto, že došlo k určitému vylepšení volebního zákona. Přes mnohé pochybnosti byli popraveni Kavajlov a Kanavalav, již dle soudu stáli za atentáty v minském metru z dubna 2011. Došlo k zatčení několika novinářů, uzavření kanceláře Viasny a mnohým nebylo dovoleno pro jejich aktivity vycestovat ze země.

Jako beze změny hodnotí situaci v Bělorusku i britské ministerstvo zahraničí[2]. Souhlasí také Viasna, která ve své květnové zprávě hodnotí situaci jako „stabilně špatnou“[3]. Zlepšení nenaznačuje ani poslední rezoluce Rady OSN pro lidská práva z 13. června 2013, která o rok prodloužila mandát speciálnímu zpravodaji OSN pro Bělorusko Miklósi Harasztimu. Dále také Bělorusko vyzvala, aby provedlo reformu soudního systému a okamžitě a bezpodmínečně propustilo a rehabilitovalo všechny politické vězně.

Zhoršení situace na poli demokracie je možné vypozorovat ze zpráv Economist Inteligence Unit, kde si Bělorusko v roce 2012 oproti roku 2011 pohoršilo z hodnocení 3,16 na 3,04 a je na celkově 141. místě. Freedom House své hodnocení v roce 2012 oproti roku 2011 také nezměnil a prozatím hodnotí Bělorusko naprosto stejně i v roce 2013. To znamená, že na poli politických práv je Lukašenkův režim oceňován na stupnici od 1 do 7, kde 7 je nejhorší, právě 7. Občanské svobody jsou hodnoceny číslem 6. Důvody k optimismu nejsou ani při pohledu na zprávy Reportérů bez hranic.

Změny nejsou pozorovatelné ani v přístupu administrativy k trestu smrti. Bělorusko je jediným evropským státem, který tuto formu trestu vykonává. Navíc po výkonu trestu rodiny popravených nemají nárok na těla příbuzných. Ti jsou pohřbíváni na neznámých místech. Okamžik popravy navíc odsouzeným není dopředu sdělován. Po vynesení rozsudku jsou tedy přivedeni do cely a ponecháni v nejistotě s tím, že poprava může přijít kdykoli.

Běloruští političtí vězni a případ Andreje Hajdukoa

Nejdiskutovanějším lidskoprávním problémem v Bělorusku je otázka politických vězňů. Na přelomu srpna a září 2013 byli sice propuštěni dlouhodobě věznění Daškevič s Franskevičem, avšak došlo k tomu až po odpykání plné výše trestu. Některým vězňům byl během minulého roku ztěžován kontakt s právními zástupci, jiným byla znemožňována setkání s rodinou. Téměř všichni se musejí vypořádávat s psychickým tlakem. Ten se týká hlavně snahy vězeňské služby přimět odsouzené k podpisu žádosti o milost adresované prezidentovi, což je de facto přiznáním viny. Vyskytují se i případy, kdy se do problémů dostávají rodinní příslušníci.

Nadto na seznam politických vězňů dle Viasny přibyl i již zmiňovaný Andrej Hajdukou, jenž byl zadržen 8. listopadu 2012 ve Vitěbsku. Dle tiskové služby KGB se tak stalo při údajné „zakládce“ tajných informací. KGB dále uvedla, že zadržený se na popud zahraniční rozvědky zabýval sběrem a předáváním informací politického a ekonomického charakteru. Díky tomu byl obviněn na základě čl. 356 Trestního zákoníku Běloruské republiky (TZBR), což znamenalo hrozbu 7 až 15 let vězení[4].

Během svého zadržování byl často převážen z místa na místo a dokonce ani jeho advokátka někdy nevěděla, kde přesně se nachází. Stejně tak nebylo jasné, z čeho je viněn. Tyto nejasnosti panovaly až do 11. června, kdy z vězení zaslal dopis, ve kterém napsal, že je viněn z pokusu o ohrožení národní bezpečnosti zejména v souvislosti s tím, že hledal financování svojí činnosti u fondu amerického velvyslanectví[5]. Rozsudek byl vynesen 1. července 2013. Hajdukou byl odsouzen na jeden a půl roku odnětí svobody. Stalo se tak poté, co došlo na konci června k překvalifi kování obvinění[6]. Hajdukou tak byl odsouzen na základě čl. 3561 а čl. 14 odst. 1, který se týká navázání spo

Vztahy EU-Bělorusko nicméně nejsou jen vztahy na nejvyšší politické rovině, ale rovněž tzv. „people to people contacts“. Ve své řeči z 1. července 2013 Maira Mora, vedoucí Zastoupení EU v Bělorusku, zmínila, že Unie této sféře věnuje stále víc prostředků[8]. Vydává peníze na stipendia, podporuje nevládní organizace a snaží se navázat dialog s administrativou o usnadnění vízového režimu. Tomu, že běloruská administrativa neodpovídá na unijní žádosti o ulehčení vízového styku se však koneckonců nelze divit – čím více Bělorusů bude cestovat, tím více budou poznávat realitu za hranicemi, a tím pravděpodobněji se pokusí o změnu na domácím poli. Na druhé straně však existuje i řada kroků, které by EU mohla podniknout jednostranně a styk Bělorusů s EU tak ulehčit. Zde mám na mysli především složitost a nedokonalost vízových procedur při snaze o vstup do EU, nutnost Bělorusů čekat na víza v celodenní frontách před konzuláty unijních států či jejich vyšší ceny víz platící pro Bělorusko v porovnání s ostatními státy patřícími do projektu VP, kromě Ázerbájdžánu.

Závěr

Situace na poli lidských práv se v Bělorusku v posledním roce nijak nezlepšila. Bělorusko není svobodnějším, ani demokratičtějším režimem, než tomu bylo v roce 2011. Unijní tvůrci politik tudíž ve svých rozhodnutích nereagují na změnu situace. Pokud se rozhodneme zhodnotit možnost cest ministra zahraničí Makeje do EU a Paleckisovu zprávu jako změnu unijní politiky, šlo o unilaterální krok ze strany EU. Jeho cílem se jeví snaha o politický kontakt na vyšší úrovni. Brusel dle všeho věří, že touto politikou dosáhne více než přitvrzováním sankcí a vyhýbáním se kontaktům. Je to ale nelehký úkol a jak ukázalo období před volbami 2010, nemusí vyústit v nic pozitivního. Avšak politické kontakty nejsou jedinou formou boje s nedodržováním lidských práv a nedostatkem demokracie. Je tu i jiná cesta. Cesta důkladnějšího navazování kontaktů mezi Bělorusy a EU. Cesta, která sice nemusí přinést okamžité výsledky, je však určitý předpoklad, že se vyplatí do budoucna. V této rovině by EU mohla dělat více.


 

Poznámky:

[1] Белоррусний Партизан, 9. 7. 2013: Палескис: тезис о том, что изменилась ситуация я правами человека, переформулирован полностью (http://www.belaruspartisan. org/politic/236382/)..

[2] Foreign & Commonwealth Offi ce: Country updates: Belarus – latest update 30th June 2013. (http://www.hrdreport.fco.gov. uk/human-rights-in-countries-of-concern/belarus/quarterly- -updates-belarus/?showall=1).

[3] Правозащитный центр «Весна», 8. 6. 2013: Права человека в Беларуси. Май 2013. (http://spring96.org/ru/ news/63754).

[4] БЕЛАПАН, 13. 11. 2012: КГБ: Андрей Гайдуков задержан за сбор информации по заданию иностранной разведки. (http://belapan.by/archive/2012/11/13/587325/).

[5] Více viz: Белоруццкий Партизан, 12. 6. 2013: „Шпион“ Андрей Гайдуков рассказал, в чем его обвиняют. (http:// www.belaruspartisan.org/politic/234705/).

[6] Наша Нива, 1. 7. 2013: Нет признаков измены государству: Гайдукова осудили на 1,5 года колонии. (http://nn.by /?c=ar&i=112046&lang=ru http://nn.by/?c=ar&i=112046&lang=ru).

[7] Правозащитный центр «Весна», 1. 7. 2013: Заявление Правозащитного центра „Весна“ и Белорусского Хельсинкского комитета по поводу вынесения приговора Андрею Гайдукову. (http://spring96.org/ru/news/64190).

[8] Video záznam z jejího vystoupení pro Liberální klub nazvanáho: Дискуссионный стол: „Отношения Беларуси и ЕС: дежавю в преддверии ноябрьского саммита „Восточного партнерства“ в Вильнюсе“, je možné shlédnout zde: http:// www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=mlN- 7dTnnnRU.


Zdroje:

Economist Inteligence Unit: Democracy index 2012: Democracy at standstill

European Parliament, Commitee on Foreign Affairs: AMENDMENTS 1 – 292, Draft proposal for a recommendation Justas Vincas Paleckis (PE506.234v01-00) to the Council, the Commission and the EEAS on EU Policy towards Belarus. (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=- -%2f%2f EP%2f%2f NONSGML%2bCOMPARL%2bPE- -513.234%2b01%2bDOC%2bPDF%2bV0%2f%2fEN).

European Parliament, Commitee on Foreign Affairs: Draft Recommendation to the Council, the Commission and the European External Action Service on EU Policy Towards Belarus. (Http://Www.Europarl.Europa.Eu/Sides/Getdoc.Do?Pubref=-// Ep//Nonsgml+Comparl+Pe-506.234+01+Doc+Pdf+V0// En&Language=En).

Foreign & Commonwealth Offi ce: Country updates: Belarus – latest update 31st March 2013. (http://www.hrdreport.fco.gov. uk/human-rights-in-countries-of-concern/belarus/quarterly- -updates-belarus/?showall=1).

Freedom in the World – Belarus. (http://www.freedomhouse. org/report/freedom-world/2012/belarus-0).

Human Rights Council, 13. 6. 2013: Human Rights Council extends mandates on Discrimination against Women, Internally Displaced Persons and Belarus. (http://www.ohchr.org/ru/ NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=13450&LangID=E).

Maira Mora: Дискуссионный стол: „Отношения Беларуси и ЕС: дежавю в преддверии ноябрьского саммита „Восточного партнерства“ в Вильнюсе“. (http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=mlN7dTnnnRU).

Původní vydání: Bělorusko současnosti a jeho nejasný vztah s EU

Přejít
Tagy
Tagy
Bělorusko 185
Evropa 2848
Evropská unie 1789
Východní partnerství 180
lidská práva 275
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama