Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Baťkivščina aneb labutí píseň Julije Tymošenkové

Michal Lebduška Michal Lebduška / Ed. 31. 12. 2015

Zatímco se v Donbasu stále bojuje, k důležitému vývoji na Ukrajině dochází i v Kyjevě. Z provládní koalice vystoupily strany UDAR Vitalije Klička a nacionalistická Svoboda, načež premiér Jaceňuk podal demisi. Tento krok by měl konečně otevřít cestu k předčasným parlamentním volbám, které Ukrajina zoufale potřebuje. Prezident Porošenko původně sliboval, že by se měly uskutečnit již v říjnu a události posledních dní napovídají, že k nim skutečně přinejmenším do konce letošního roku dojde. A právě v těchto volbách může dojít na ukrajinské politické scéně ke zcela zásadním změnám.

Doposud byla pro ukrajinský stranický systém charakteristická víceméně stabilní konfrontace mezi politickými stranami Baťkivščina (Vlast, resp. doslovně Otčina) Julije Tymošenkové a Stranou regionů spojenou s bývalým prezidentem Janukovyčem. Od konce února, kdy Viktor Janukovyč padl, se nicméně objevuje stále více náznaků, že právě v nových volbách dojde k likvidaci hegemonie těchto dvou stran. Klíčovou roli v tom sehrálo nejen únorové svržení vlády Strany regionů a prezidenta, ale též způsob jakým byla zformována nová vláda a poté i květnová volba prezidenta.

Již teď je jasné, že angažmá ve vládě poškodilo strany Baťkivščina a Svoboda. Vitalij Kličko se svojí stranou UDAR se v ní naopak odmítl angažovat (poslanci strany UDAR sice vládu podporovali, ale neměli v ní zástupce), což se zpětně ukazuje být velmi chytrým tahem. Totéž platí i pro taktiku v prezidentské volbě, ze které se Kličko stáhl a podpořil Petra Porošenka, kterému tak umožnil hladké vítězství v prvním kole. Nejenže tak narozdíl od Julije Tymošenkové a Oleha Ťahnyboka nebyl v prezidentské volbě poražen, ale navíc ještě suverénním způsobem vyhrál ve volbě starosty Kyjeva.

Kromě samotné podpory v průběhu volební kampaně se Kličkovi také podařilo vybudovat si pevné spojenectví s prezidentem Porošenkem, které zřejmě bude pokračovat i po předčasných parlamentních volbách. Přinejmenším to vyplývá z informací, které unikly do ukrajinských médií, podle nichž se měla v Kyjevě konat „tajná“ schůze frakce UDAR s prezidentem. Jedním z diskutovaných témat měla být právě taktika v předvolební kampani. Jednalo se o tom, zda má UDAR a Porošenkova strana Solidarita kandidovat zvlášť nebo dohromady, tak aby získaly co nejvíce mandátů.

Celý problém pro Baťkivščinu se Svobodou spočívá v tom, že i když má díky změnám v ústavě (respektive návratu k verzi ústavy z roku 2004) premiér fakticky větší pravomoce než prezident, druhý zmiňovaný má z titulu své funkce podobně jako v ČR velkou neformální autoritu. To dnes platí ještě o to více vzhledem k jednoznačným výsledkům volby, ale i konfliktu v Donbasu, protože právě prezident je stejně jako u nás formálně vrchním velitelem ozbrojených sil. Ke vší smůle navíc bývalému premiérovi Jaceňukovi chybí výraznější charisma, což obzvláště vyniká ve srovnání s dvojicí Kličko-Porošenko (eventuelně Olehem Ljaškem, který skončil v prezidentské volbě třetí a mohl by být černým koněm parlamentních voleb), což ho činí stejně jako stranu Svoboda v poslední době takřka neviditelným. Nic na tom nemění ani to, že byl během své rezignace na sociálních sítích často označován jako nejlepší ukrajinský premiér od získání nezávislosti.

Nahradit Jaceňuka by v tomto směru mohla snad jen Julije Tymošenková, čímž by si ale strana vzhledem k výsledku prezidentské volby i její minulosti pochopitelně jen přitížila. V tomto směru je klíčový další typický atribut ukrajinské politiky, který nyní škodí Baťkivščině. Na Ukrajině totiž nikdy nebyl důležitý program či ideologické směřování politických stran, ale osobnosti v jejich čele. Právě proto nelze většinu hlavních stran zařadit v klasickém pravolevém politickém spektru. Vzhledem k absenci charismatických nezdiskreditovaných osobností a jakéhokoliv výrazného programu tedy dnes Baťkivščina nemá příliš možností jak voliče zaujmout.

Jak vše dopadne se nedozvíme dříve než po předčasných volbách. I přesto je ale díky výše popsaným problémům dnes již fakticky vyprázdněná Baťkivščina v ohrožení. Jistou dobu se určitě setrvačností udrží, ale potenciálně může zmizet z politické scény podobně jako se to stalo dříve mocné straně Naše Ukrajina bývalého prezidenta Viktora Juščenka. V každém případě by bylo do jisté míry symbolické, pokud by spolu se Stranou regionů zmizela z ukrajinské politiky i zdiskreditovaná Baťkivščina, která byla dlouhodobě jejím největším soupeřem a jedním z největších symbolů politické scény za éry prezidentů Juščenka a Janukovyče.

Původní vydání: Baťkivščina aneb labutí píseň Julije Tymošenkové

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2914
Ukrajina 828
ukrajinská krize 454
volby 1150
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz