Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Během panelové diskuze Brazílie – spolutvůrce nového světového pořádku?, kterou Asociace pro mezinárodní otázky uspořádala 25. května 2010, vystoupili Marek Hrubec(ředitel Centra globálních studií v Praze), Melissa Rossi (brazilská politická analytička) a Jan Němec (katedra politologie Vysoké školy ekonomické v Praze).

Marek Hrubec se ve svém příspěvku zaměřil především na alternativy tvrdého přístupu k řešení mezinárodních problémů. Brazílii zmínil jako příklad fungujícího modelu participační demokracie (participative democracy), díky němuž se stává předlohou, kterou se již inspirovalo mnoho zemí světa. Během diskuze představil dva specifické případy. Prvním je pojem „participačního rozpočtování“ (participatory budgeting), který občanům umožňuje přímo spolurozhodovat o vynaložení finančních prostředků na určité projekty. Dochází tak k posílení jejich úlohy v rozhodovacím procesu nad rámec běžné účasti prostřednictvím voleb. Druhým případem bylo sociální fórum, které představuje otevřenou platformu, přístupnou všem občanům na stejné úrovni – politikům pouze jako soukromým osobám, kde probíhá veřejná diskuse o možných řešeních aktuálních problémů.

Hlavním tématem příspěvku Melissy Rossi bylo zhodnocení postavení Brazílie v současném světovém systému, její vztahy s ostatními zeměmi, především s USA a některými státy usilujícími o posílení vlastního významu na globální scéně. Nejprve byla diskutována ekonomická pozice Brazílie a její členství v uskupení BRIC. Při zhodnocení klíčových ekonomických faktorů, především pak meziročním nárůstu HDP, je možné říci, že Brazílie skutečně posiluje a v globálním kontextu je na vzestupu. Vedle rostoucí ekonomiky je významným faktorem potvrzujícím nástup Brazílie i stabilita demokratického zřízení, především v porovnání s ostatními zeměmi regionu jako jsou například Bolívie nebo Venezuela. Pokud jde o Spojené státy americké, byla připomenuta dlouhá historie přátelských vztahů obou zemí, které nadále pokračuje díky sdílení společných hodnot. Obě země mají více společného, než by se na první pohled zdálo. Jaký však bude vývoj do budoucna – lze očekávat spolupráci či neshody jako například v případě postoje k Íránu? Melissa Rossi se domnívá, že lze očekávat obojí, tedy pokračující spolupráci, která bude ovšem příležitostně narušena rozdílným přístupem k řešení konkrétních mezinárodních problémů.

Jan Němec ve svém příspěvku na úvod připomenul priority, které Lulova administrativa deklarovala na úvod svého funkčního období. 1. Jižní Amerika a snaha Brazílie stát se mluvčím států regionu na světovém fóru a pracovat v jejich prospěch. 2. Jih-jih, neboli podpora dialogu na kontinentu. 3. Podpora multilateralismu, tedy propagace změny ve smyslu posilování multilaterálního přístupu při řešení mezinárodních záležitostí. 4. Univerzalismus a globální vyrovnávání, které má za cíl zrovnoprávnit postavení jednotlivých států v mezinárodním systému. Ačkoli byl prezident Silva při svém nástupu považován pouze za dalšího levicového populistu v regionu, nakonec se ukázal jako velmi významná politická postava, která přinesla a prosazovala nové ideje mezinárodní spolupráce, multilateralismu a diplomatického řešení jako alternativy k silovému postoji při řešení problémů.

POŘADATEL
AMO
PARTNEŘI
E15, Strategie
LÍBILA SE VÁM AKCE? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Reklama
Reklama
Reklama