Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidejte se k nám! Hledáme do týmu FINANČNÍHO ASISTENTA / ASISTENTKU

3 faktory, které mohou zklidnit politickou scénu Ukrajiny

Michal Lebduška Michal Lebduška / Ed. 31. 12. 2015

Na východě Ukrajiny pokračují boje se „separatisty“ podporovanými Ruskem. Země má za sebou divoký půlrok. Když v takové situaci rezignuje premiér, nevypadá to jako důvod k radosti. Podle odborníků ale může politickou scénu Ukrajiny čekat spíš pozitivní vývoj.

Ukrajinu čekají předčasné parlamentní volby poté, co kvůli rozpadu vládní koalice minulý týden rezignoval prozatímní premiér Arsenij Jaceňuk. Volby by měly proběhnout na podzim. Prozatím se nejčastěji hovoří o říjnovém termínu. Do té doby by mohla v zemi vládnout nová technická vláda.

Rozpad kabinetu nemusí pro zemi znamenat velké drama. A to přesto, že situace v Doněcké a Luhanské oblasti je stále vyhrocená kvůli bojům s takzvanými separatisty podporovanými Ruskem a země potřebuje přijetí řady reforem.

I dosavadní Jaceňukova vláda byla pouze prozatímní, takže jde v podstatě pouze o výměnu jedné dočasné vlády za jinou, připomněl ředitel Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku (SFPA) Alexander Duleba.

„Myslím si, že současný vývoj je spíše pozitivní,“ přidává se analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. Rozpad koalice podle něj nemusí mít dopady ani na boj ukrajinské armády s takzvanými proruskými povstalci na východě země. „Boj bude pokračovat vlastní setrvačností dál, nehledě na vládu,“ domnívá se.

Ukázaly to podle něj i události uplynulého víkendu, během kterého ukrajinské síly na východě země dobyly další pozice ovládané „rebely“.

Proč by ale mohl být konec dosavadní vlády pro vývoj na Ukrajině pozitivní? Experti se shodují na tom, že předčasné volby by země dříve či později nutně potřebovala. „Kvůli tomu, že aktuální vývoj přinese předčasné volby, si myslím, že to byl dobrý krok,“ řekl EurActivu Lebduška.

1. Reprezentativní vláda

Prozatímní vláda nemohla dost dobře reprezentovat zájmy celé země, protože ji utvořily strany revoluce, jež ovšem na jihu a východě státu nezvítězila, shrnuje Duleba. „Byla to rozbuška, která mohla způsobit další politickou krizi,“ řekl redakci.

Problém podle něj částečně „pomohla“ vyřešit Moskva tím, že proti Ukrajině zahájila vojenskou agresi, která přinutila vládu Majdanu a vlivné oligarchy jihovýchodu vytvořit neformální koalici. To byl podle něj první krok politické konsolidace země.

„Druhým krokem byly prezidentské volby, které jednoznačně vyhrál Petro Porošenko s podporou všech formálních i neformálních politických autorit země, které se konsolidovaly proti ruské agresi,“ vyjmenovává.

Tyto kroky je ale podle něj potřeba doplnit také rekonstrukcí vlády, ve které by byly zastoupeny všechny politické síly, které mají zájem na jednotné Ukrajině, evropské integraci a reformách. Nová technická vláda má být výsledkem konzultací, které vede prezident Porošenko a dávají prý naději, že kabinet bude takovým požadavkům vyhovovat.

2. Politická legitimita

S tím úzce souvisí také politická legitimita vlády, kterou Jaceňukova sestava v případě východní poloviny země neměla, protože vládní strany tam do té doby v žádných volbách neuspěly. „Bez vnější agrese by ta vláda nevydržela ani měsíc,“ myslí si Duleba.

Nová přechodná vláda by ale mohla počítat se silnějším politickým mandátem, i když jen nepřímo. Silnější legitimita by totiž nevycházela z výsledku voleb, ale dalo by se s ní počítat díky záštitě prezidenta nad jejím vznikem. Nedávno zvolený Porošenko má totiž díky jednoznačnému výsledku voleb nezpochybnitelný mandát.

„Je to legitimně zvolený politický lídr, který vyhrál volby v celé zemi, dokonce i v Luhansku a Doněcku, i když tam byla otevřena jen třetina volebních místností,“ řekl slovenský analytik. Volební účast sice v Doněcké oblasti činila pouze 15,4 %, i tak to ale bylo víc, než kolik procent voličů se účastnilo evropských voleb na Slovensku, podotkl.

3. Propojení západu a východu

Podle průzkumů má v současné době největší voličskou podporu strana Solidarita, kterou založil právě Porošenko. „To ani není vzhledem k výsledku prezidentských voleb překvapivé,“ shrnuje Michal Lebduška. „Vládu by později Solidarita mohla vytvořit se stranou Udar Vitalije Klička, která si v průzkumech stojí o něco hůř, ale má vyšší preference než například v posledních parlamentních volbách,“ dodává.

Na politické scéně Ukrajiny vznikl velký prostor po Straně regionů, který mohou zaplnit další nové politické strany. Dřívější vládní partaj je totiž podle Lebdušky od pádu prezidenta Janukovyče prakticky neviditelná.

„Vznikla už Strana rozvoje Ukrajiny a jsem přesvědčený, že před volbami vzniknou ještě další subjekty,“ říká Duleba, podle kterého mohou mít nové strany blízko k jednotlivým oligarchům ovládajícím východní části země.

Právě Strana rozvoje Ukrajiny bývalého šéfa Janukovyčovy prezidentské kanceláře Serhije Ljovočkina by se pak podle něj mohla přidat ke vznikající koalici Solidarita-Udar. Na druhé straně by prý mohlo vzniknout spojenectví největší Porošenkovy rivalky Julije Tymošenkové a její strany Vlast s některým dalším uskupením, které nastoupí po Straně regionů.

„Vypadá to tedy, že by mohlo dojít k vytvoření jakýchsi západo-východních koalic, které mezi sebou budou soupeřit. Je velmi důležité, že by nově mohly východ a západ země propojovat, a ne rozdělovat,“ věří Duleba.

Autor: Adéla Denková

Původní vydání: 3 faktory, které mohou zklidnit politickou scénu Ukrajiny

Přejít
Tagy
Tagy
Evropa 2948
Ukrajina 835
ukrajinská krize 458
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz